sobota 10. 7. 2021 (10:00 – 11:00) tuto akci již nestihnete
Komentovaná prohlídka v rámci projektu Archeologické léto (
www.archeologickeleto.cz), který připravily Archeologické ústavy AV ČR v Praze a Brně ve spolupráci s dalšími archeologickými pracovišti. Účast je bezplatná, kapacita prohlídky je ale omezená, nezapomeňte si proto své místo co nejdříve zarezervovat!
https://archeologicky-ustav-av-cr.reservio.com/Na místě, kde se právě nalézáte, se v pravěku rozkládalo jedno z nejstarších hradišť v Čechách. První stopy osídlení na tomto místě zanechali lovci sběrači z pozdního paleolitu až mezolitu (asi 10 000 – 6000 př. Kr.) při jedné ze svých krátkodobých loveckých zastávek. Z vyvýšeného místa na terase nad řekou Novohradkou bylo možno kontrolovat pohyby stádní zvěře, která využívala širokého říčního údolí jako přirozenou komunikaci.
V období kolem roku 4200 př. Kr. na tomto strategickém místě nositelé lengyelské kultury postavili hradiště kontrolující komunikaci vedoucí údolím řeky Novohradky po soutok s Chrudimkou. Hradiště bylo součástí obraného a strážního systému společně se současným hradištěm na Pumberkách. Jak ukázal archeologický výzkum v roce 1982, opevnění bylo v této době tvořeno palisádou a předsunutým příkopem. Uvnitř stály dlouhé dřevěné kůlové domy.
Na sklonku starší doby železné (asi 600 – 550 př. Kr.) bylo hradiště obnoveno lidem kultury slezskoplatěnické. Hradiště bylo opevněno mohutným zemním valem s dřevěnou konstrukcí, před kterým se nalézal široký příkop, jehož stopy jsou v terénu dodnes patrné. Zástavba byla tvořena jednoduchými dřevěnými domy. Hradiště bylo pravděpodobně delší dobu obléháno. Obránci si snesli k vnitřní straně opevnění rozměrné zásobní nádoby s vodou a potravinami. Mezi nádobami byly objeveny hromady opracovaných valounů, které obráncům sloužily jako munice. Po dobytí bylo hradiště vypáleno a vypleněno. Při archeologickém výzkumu nebyl nalezen jediný kovový předmět.
Plocha hradiště byla ještě na přelomu 2. a 1. století př. Kr. využita Kelty jako výšinné sídliště. V 10. století byla plocha hradiště naposledy využita jako slovanské sídliště. Ve 13. století se rozptýlené osídlení přesunulo do míst dnešní vsi poprvé připomínané roku 1399. V ploše někdejšího hradiště se údajně nalézala tvrz rodu z Habrova, který vlastnil ves Topol, Kočí a Kočice. Soudí se, že tvrz mohla spolu se vsí Kočice zaniknout při tažení Matyáše Korvína v roce 1469. Topol patřil městu Chrudimi až do roku 1546, kdy byly městské majetky zkonfiskovány císařem. Není bez zajímavosti, že je v té souvislosti zmíněn pomístní název Pumberky a Kostnice, které se uchovaly do dnes.
Náročnost: středně obtížné (nezpevněné lesní nebo polní cesty, zvlněný terén)
Průvodce: Jan Musil
Rezervace:
https://archeologicky-ustav-av-cr.reservio.com/Kontakt:
archeoleto@arup.cas.cz
