stálé expozice | přidáno pořadatelem akcí
Národní památkový ústavČernou věž lze navštívit samostatně bez průvodce. Ač se vzhledem k rozsahu jindřichohradeckého hradu a zámku nedá říci, že je věž jeho dominantou, významně přispívá k jeho impozantnímu vzezření. V porovnání s jinými historickými vyhlídkovými věžemi skýtá zdejší Černá věž panoramatický a malebný výhled na celé město a jeho široké okolí. Nově jsme prohlídce Černé věže přiřadili také návštěvu pět set let staré Černé kuchyně.
Věž byla postavena pány z Hradce společně se starým palácem a s posílením soustavy hradeb na počátku 13. století. Tehdejší dispozice hradu byla tzv. bergfritová, k níž nezbytně krom hradeb a paláce patřila útočištná věž. Ta zdejší nebyla připojena k hradbám a zprvu se do ní vcházelo jen přes dřevěný ochoz ze starého paláce ve výši 13 m. Pozdější stavební vývoj spojil věž s palácem těsněji. Označení útočištná připomíná původní účel stavby. V případě potřeby se měla stát posledním útočištěm obránců a místem posledního vzdoru při dobývání hradu. Nebyla zařízena ke stálému bydlení. Pouze ve vrchní části věže (v úrovni řady malých oken) byla zařízena místnost pro zvláštního strážce - pověžného či hlásného, jehož úkolem bylo obhlížet z oken věže i z jejího ochozu město a jeho okolí pro případ vojenského nebezpečí nebo požáru.
Zajímavé jsou rozměry stavby. Výška a obvod věže jsou stejné - 32 m. Průměr věže je pak něco málo přes 10 m. Jediná stěna věže je zhruba do dvou třetin její výšky silná téměř 4 m. V horní třetině se stěna směrem zevnitř zužuje, v úrovni oken je již silná jen zhruba 1,5 m.
Věž také sloužila jako vězení. Mezi význačné vězně patřil kněz Martin Houska, vsazený do věže 29. ledna roku 1421 z rozkazu zdejšího vladaře Oldřicha z Hradce, řečeného Vaváka, čelného představitele husitského hnutí. Na velkou přímluvu Táboritů byl propuštěn na svobodu. Z té se netěšil příliš dlouho. Již 21. srpna téhož roku byl na příkaz Jana Žižky jakožto kacíř (pikart) upálen v Roudnici nad Labem. Hlady v Černé věži zemřel Zikmund z Vartenberka, který byl do ní za zradu krále Albrechta Habsburského vsazen roku 1438 Menhartem z Hradce. V roce 1784 bylo v přízemí věže zřízeno vězení pro vzpurné poddané a do přízemí byl prolomen nový vchod. Posledními obyvateli věže byli v roce 1846 dva ruští medvědi, které si ze svých cest přivezl hrabě Jaromír Černín. Při původním vstupu do věže, téměř v polovině výše stavby, je zčásti dochována stará hradní kuchyně, která byla v provozu do 90. let 15. století. Je do ní možné nahlédnout při výstupu na Černou věž.
V měsících květen, červen a září dodržujeme polední přestávku od 12 do 13 hodin.
Poslední možný vstup do Černé věže je vždy 20 minut před koncem otevírací doby.
