pátek 2. 7. 2021 (18:00 – 20:00) tuto akci již nestihnete
Právě vychází nová kniha básníka Iva Hucla Nerůžový les. Jste srdečně zváni na křest této knihy, který se uskuteční dne 2. 7. 2021 od 18:00 hodin v prostorách galerie zadního křídla zámku.
Nejnovější kniha českého básníka Iva Hucla je redakčním výborem z několika básnických manuskriptů, které v průběhu osmdesátých let minulého století autor vydával v několikavýtiskové samizdatové podobě. Nerůžový les nepředstavuje výsadbu geniálního zahradního architekta, spíše nálet na hromadách hlušiny, kterou bylo nutné v dobách normalizace vyvézt, aby se člověk nezbláznil. Přesto se procházka tímto patetickým a animálním porostem stává i pro současného čtenáře nevšedním zážitkem. Kořeny lesa prolíná vůně normalizačního substrátu, absurdity
a strachu, ve větvích naopak probleskuje očistná síla ironie, humoru, pospolitosti a lásky.
Ačkoli básně jakoby vyvěrají ze staré uhelné štoly, zaprášené a vlhké, před čtenářem ožívá nový autentický svět, plný podivuhodných obrazů a tvorů, který svojí intenzitou prolamuje poklop konformity a přetvářky jazyka, tehdy stejně jako nyní.
Sbírku opět doprovází konceptuální kresebné úvahy Františka Stekera, pedagoga Fakulty designu
a umění Ladislava Sutnara a autorova vzpomínková esej Kniha, která neměla vyjít.
Knihu vydala Bezejmenná čajovna jako 7. svazek Bezejmenné edice s finanční podporou Ministerstva Kultury ČR a Plzeňského kraje v redakci Vladimíra Novotného.
Grafický návrh knihy zpracovalo studio Bušek& Dienstbier.
Vydání první, 136 stran.
Ivo Hucl (1961)
je český básník, kurátor a kulturní aktivista, ale též zakladatel Bezejmenné čajovny ve Šťáhlavicích nedaleko Plzně. Před rokem 1989 pracoval v dělnických profesích a své texty publikoval pouze
v samizdatu. Doma i v zahraničí realizoval řadu výtvarných výstav, festivalů a slavností, často
s tematikou Dálného východu. Hned za vydání své první knihy Ostrovní básně v roce 2010 obdržel literární Cenu Bohumila Polana. Texty z této publikace se dočkaly několikerého hudebního
a rozhlasového zpracování, například Rantand Ensemble, DoMa Ensemble, Ondřej Smeykal nebo DG 307. Jeho předposlední kniha krátkých lyrických textů Prach prázdna byla nominována na Státní cenu za literaturu a obsáhlý výbor z jeho tvorby Návrat ke kruhu získal Uměleckou cenu města Plzně za rok 2020. Literární historik Vladimír Novotný charakterizuje jeho poezii slovy „básně, které vždy musí jít za něčím jiným”. Dosud vydal šest básnických sbírek a dva svazky esejů.
Doprovodný program:
POZOR - změna oproti původnímu hudebnímu doprovodu. Nyní vystoupí:
Ondřej Smeykal (1975)
je výtvarník a český průkopník hry na australský domorodý nástroj didgeridoo. Začínal jako samouk v dnes již legendární skupině Wooden Toys s Ianem Woodem. Od té doby stačil hru na tento nástroj dovézt k mistrovství, které je oceňováno díky jeho koncertům téměř po celém světě a to včetně kolébky tohoto „magického“ aboriginského nástroje - Austrálii. Díky této virtuozitě je často zván ke spolupráci významnými českými i zahraničními hudebníky. Jeho hudební úspěchy charakterizuje dnes již st álá účast na známých didgeridoo festivalech a samostatných koncertech zejména v Německu, Itálii, Švýcarsku, USA, Polsku, ve Velké Británii a v dalších zemích. Spolupracoval například s Monikou Načevou, Pavlem Fajtem, Petrem Niklem, Milošem Dvořáčkem, Jaroslavem Duškem a Milanem Caisem. S Ivo Huclem realizovali v mnoha reprízách po řad Staré písně, prastaré.
po
st
Urband
Hvězdný pouliční šraml z Brna a nefalšované nečajové taneční odpoledne, které si po roce odříkání zasloužíme opravdu všichni. Skupina Urband se plynule vyvinula z improvizovaných sestav provozujících pouliční hudbu - busking, Strassenmusik či, chcete- li, žebrotu. Od počátku ji tvoří tři vynikající muzikanti: Vladimír Červenka - kytara, Pavel Všianský - kontrabas a Tomáš Vtípil - housle a tři zpěvy. Žádné další kudrlinky a ejakulační post- produkce. Užijete si fešáckého Toma Waitse, kosmopolitní tango, vodkou načichlé ruské mafiánské písně nebo zlidovělý Červený most. Zatančíte si v rytmu dekadentních valčíků a skřípajícího jazzu; dojetí se neubráníte při svébytných parafrázích Velvet Underground či Plastic People. A samozřejmě uslyšíte vlastní tvorbu z nového CD. Ale pozor, žádné retro; jen hudba jako dokonalá zbraň k zastavení trapné věčnosti.
