oživené prohlídky | přidáno pořadatelem akcí
Národní památkový ústavsobota 13. 4. 2019 (10:00) – neděle 14. 4. 2019 (16:00) tuto akci již nestihnete
Časy a jazykové mutace prohlídek: Český Jazyk: 10:00, 12:00, 13:00, 15:00 a 16:00 Anglický jazyk: 11:00 a 14:00 Kapacita prohlídkové skupiny: max. 25 osobK prohlídce je nutno vyzvednout si volnou vstupenku v zámecké pokladně (na II. zámeckém nádvoří) dne 13. 4. a 14. 4. 2019 od 8:45 do vyčerpání kapacity! Prohlídky nelze rezervovat! Stavebně historický vývoj
Předchůdce dnešního letohrádku, pavilón na zvýšené terase při severozápadní zdi zahrady, vznikl za vlády knížete Jana I. Kristiana z Eggenberka v letech 1690 - 1692. Roku 1690 vylámal Václav Kouba, lamač kamene ze Záluží, skálu pro základy letohrádku, jehož hrubá stavba stála již na podzim téhož roku. Štukatér Michael Bianco vyzdobil následujícího léta rohy uvnitř kvadratury, na stropě vytvořil štukové monogramy knížecích manželů - Jana Kristiána I. z Eggenberka (IC) a Marie Ernestiny ze Schwarzenbergu (ME). Štíty budovy byly vyzdobeny rostlinnými motivy a plody. Roku 1692 českokrumlovský malíř Melichar Hoffengut natřel dva chrliče ve tvaru draka zelenou barvou a přizlatil je. Na letohrádku dále vymaloval šestnáct slepých oken a označil je čísly. Na budově bylo v té době jedenáct oken, zasklených skleněnými kolečky´.
V roce 1708 zhotovil místní kameník Jan Plansker nové schodiště a kamnář Lethner postavil nová kachlová kamna. Letohrádek je pod názvem Bellarie poprvé uváděn 31. března téhož roku.
Dalšími stavebními úpravami prošel letohrádek za vlády knížete Josefa I. Adama ze Scharzenbergu. V roce 1746 byla zřízena zdviž na dopravu jídel ke kouzelnému stolu v přízemí, takže stolující hosté nemuseli být obtěžováni služebnictvem. Salla terena (umělá jeskyně) byla roku 1748 vyzdobena štuky od Matyáše André a v roce následujícím vymalována Josefem Ledererem, autorem výmalby Maškarního sálu. Letohrádek byl nákladně přestavován v letech 1755 - 1757 v rokokovém stylu, zřejmě na základě projektu Andrease Altomonte, který poupravil původní návrh knížecího stavitele Fortiniho. Zatímco dolní patro letohrádku zůstalo téměř beze změny, nástavba druhého patra s otevřenou galerií proměnila stavbu v duchu dolnorakouského rokoka. Možnou předlohou se zdá být palác Evžena Savojského Horní Belveder.
Autorem výmalby obou nadzemních pater je českokrumlovský malíř František Jakub Prokyš. V horním galeriovém patře vytvořil malbu iluzivní architektury, doplněnou vázami, girlandami a skupinami amorků. Mimořádnou vzdušnost a lehkost, jež malba navozuje, způsobují nejen použité teplé barevné odstíny a souvislá řada žaluziových oken, ale také iluzivní stropní výmalba - celý prostor horního patra je opticky otevřen především vzhůru, do modravé klenby nebes se vznášejícími se andílky, držícími květinové girlandy. Výmalba první, větší místnosti, dolního patra reprezentuje sedm alegorických obrazů svobodných umění, na nichž se dvojice dam a pánů v rokokových kostýmech zabývají hudbou, geometrií, architekturou a jinými druhy umění. Tyto výjevy jsou zakomponovány do scenérií zahrad, jejichž motivy byly čerpány z v té době známých předlohových grafik z Augsburgu. Ve vedlejší místnosti s kouzelným stolem otevřel malíř stěny místnosti iluzivní malbou do zahrady, v níž nás upoutá muzicírující společnost.
