úterý 7. 11. 2023 (od 17:00) tuto akci již nestihnete
Královské klenoty ze Mšece a Řevničova z období stěhování národů
Kateřina Blažková – Jana Bezáková
Jak vypadá zlatý poklad z temného úsvitu dějin? Čím se zdobili tehdejší vládci, čím demonstrovali svou moc a bohatství? A jaká byla úroveň tehdejších řemeslných dílen? Odpověď přinesly zcela mimořádné archeologické nálezy z roku 2020 a 2021 ze Mšece a Řevničova. Od jejich nálezu proběhla nevšední série odborných analýz v ČR i v zahraničí. Soubor zlatých ozdob z Rakovnicka sestává z několika artefaktů výjimečné hodnoty. Prsten a masivní opasková přezka, vyrobené z téměř ryzího zlata a zdobené drahokamy, pochází z 2. poloviny 5. století, tedy z neklidného období závěru pozdní antiky, v našem prostředí označovaného jako stěhování národů. Tehdejší nám neznámí kmenoví vládci si opatřovali takové nákladné a luxusní odznaky svého postavení v císařských dílnách, aby demonstrovali svou moc. Šperky zdobí indické almandiny, antické sklo, a především české granáty, sestavené řemeslně náročnou přihrádkovou technikou tzv. cloisonné. A v případě opaskové přezky jde o jedno z nejstarších užití českého granátu ve šperku! Hodnotu objevu nesnižuje ani fakt, že honosné předměty – opasková přezka a prsten – byly s největší pravděpodobností součástí ukryté dobové kořisti, snad ukradené z hrobu (?). Svědčí o tom především opasková přezka, která byla při dělení lupu bez ohledu na esteticky velmi působivý motiv dravých ptáků brutálně rozlámána na 3 kusy. Spolu s nedalekým o něco pozdějším objevem (2021) masivního pozlaceného stříbrného závěsu koňské ohlávky s motivem lidských masek ze závěru 6. - 1. pol. 7. stol., tedy z období, kdy se na našem území usídlily první slovanské kmeny, tvoří tyto doklady hmotné kultury tehdejší nejvyšší aristokracie naprostý unikát nejen v rámci středních Čech, ale celého širšího evropského prostoru. Srovnání s královskými klenoty té doby je proto na místě, i když záhada, komu ozdoby patřily, zůstává nezodpovězená…
VSTUP ZDARMA
