stálé expozice | přidáno pořadatelem akcí
Národní památkový ústavPředpokládá se, že příkop existoval již v samém počátku existence hradu a to v druhé polovině třináctého století. Upravován byl ve druhé polovině čtrnáctého století a zvětšen ve druhé polovině patnáctého století. Dnešní hloubka je pod severovýchodním mostem 14,5 metrů, pod jižním mostem 10,5 metrů, šířka příkopu je 23 metrů.
Prohlídka bez průvodce
Existenci příkopu přímo dokládají výdaje na stavební údržbu zaznamenané v purkrabských registrech purkrabího Jana Zúbka z let 1390-91. V jediném dochovaném účetním období od sv. Havla (16. října) do svatého Jiří (23. dubna) purkrabí zaznamenal náklady na sběr uvolněných kamenů z hradního příkopu „Rovněž vydáno v úterý po sv. Havlu dvěma služebným, kteří po tři dny sbírali kámen v příkopu okolo hradu … 4 groše a 2 denáry“ plus výdaje za opravu padacích mostů „Rovněž témuž Petrovi, který opravil všechna kovaná držadla, velký i padací most, plechy a úchyty …6 grošů“.
Do dnešních úctyhodných rozměrů byl zvětšen nejpozději při pozdně gotické přestavbě areálu v druhé polovině 15. století v souvislosti se stavbou bašt.
Byť v 17. století ztrácí opevnění hradu včetně příkopu vojenský význam, byl přesto příkop průběžně udržován a utilitárně využíván. Například rytiny z 19. století zachycují jeleny a daňky chované v příkopu. Poslední jelen byl dle ústních informací chován v příkopu ještě v sedmdesátých letech 20. století.
V hradních příkopech běžně končil různý odpad. Dělo se tak i na Nových Hradech – předpokládá se, že v některých místech je příkop zanesen tímto „odpadem“ až do výše 2 metrů. Přestože dřívější odpad je dnes cenným pramenem poznání pro archeology, nebyl příkop odtěžen na původní úroveň a zatím se s tím ani nepočítá.
