čtvrtek 27. 7. 2023 (18:00 – 19:00) tuto akci již nestihnete
Dne 27. 7. 2023 od 18:00 hodin proběhne vernisáž výstavy Rudolfa Riedlbaucha.
Akce proběhne v prostorách zámecké Gallery Tuwora, která se nalézá v zadním křídle zámku.
Úvodní slovo pronese kurátorka výstavy, paní Lubica Riedlbauchová. Jako hudební doprovod zahraje na hoboj Kateřina Peková.
Všichni jste srdečně zváni. Vstupné na tuto akci je zdarma.
Rudolf Riedlbauch
Malíř Rudolf Riedlbauch se narodil 14. 6. 1944 v obci Dýšina
u Plzně. Jeho otec pracoval v konstrukčním oddělení Škodových
závodů. V roce 1947 přijal nabídku pracovat jako technolog
v Českých závodech motocyklových ve Strakonicích, kam se celá
rodina přestěhovala. Měl pět sourozenců. Sestra Anna se uplatnila
jako ekonom, ostatní sourozenci se stali hudebníky v prestižních
pražských hudebních tělesech.
Rudolf navštěvoval hudební oddělení tehdejší Lidové školy umění (dnes ZUŠ), hrál v komorním,
a dudáckém souboru i v orchestru gymnázia. Mnozí lidé, kteří znali jeho hudební
nadání předpokládali, že se vydá na cestu profesionálního hudebního umělce. Nestalo
se tak, i když jej hudba provází celým dalším životem. Již od dětských let se totiž u něho
projevoval také vyhraněný talent výtvarný. Kreslil a maloval členy rodiny, sourozence
a kamarády při hře na hudební nástroje. Jeho talentu si všiml a rozvíjel jej tamní uznávaný
pedagog, malíř, grafik a ilustrátor Jiří Rejžek. Bylo stále zřejmější, že Rudolfovým osudem
bude malování a významné místo v něm bude mít hudba. Po složení zkoušek v roce 1962
začal studovat na Akademii výtvarných umění v Praze, ve speciální malířské škole prof.
Františka Jiroudka. Díky kontaktům profesora Kotalíka, se mohl zúčastnit studijních cest
posluchačů, mimo jiné do NDR, Sovětského svazu, ale i do Holandska a Itálie. Svoji
ranou tvorbu začal představovat veřejnosti již během studií a v roce 1967 se jeho obrazy
dostaly poprvé i na výstavu do zahraničí.
Výtvarný kritik Jiří Karbaš v polovině osmdesátých let uvedl: „Jeho expresivní, v hořících
barvách komponované obrazy jsou proniknuty lyrikou i poezií, muzikalitou a dramatickým
děním. “
Od počátku devadesátých let se, kromě tradičních námětů – muzikantů, lidových slavností,
tanečních motivů i světa divadel objevují témata přírody. Impulsem k tomu byl častý pobyt
ve starobylé tvrzi u Blatné, která měla bohatou historii.
Významnou část jeho tvorby tvoří realizace v architektuře. První prací byla rekonstrukce
portrétu J. Jesenia v pražském Karolínu, malba na dřevěném obložení v hotelu U Tří pštrosů
nebo triptychy v saloncích vinárny Vikárka v areálu Pražského hradu. V roce 1980 vytvořil
spolu s L. Kaprasovou gobelín o rozměrech 3×7 metrů pro tehdejší Palác Kultury v Praze.
Od té doby obohatil Riedlbauch tradici české nástěnné malby řadou děl. Jedním z nich je
kompozice s názvem Tanec na stropě kavárny Slavia v Praze. V osmdesátých letech vyhrál
řadu soutěží. Mimo jiné tak mohl v roce 1986 realizovat nástěnnou malbu o rozměrech 3×15
metrů. v Salonku rektora České zemědělské univerzity v Praze- Suchdole, v Salonku rektora
ČVUT nebo v hotelu Corinthia Towers v Praze 4. V roce 1998 řešil jeden z nejzajímavějších
úkolů, uplatnění rozsáhlých maleb na třech fasádách domů v Trnavě.
Z devadesátých let pochází řada prací, které se nacházejí v SRN. Mimo jiné nástěnné malby
v budově policejního ředitelství v Konstanz, ve Freiburgu, ve Steinwasenu nebo na zámku
v Mainau.
Radost a uspokojení z experimentování se projevily také v jeho práci se sklem, která
začala po účasti na III. Mezinárodním sklářském sympoziu v Novém Boru. Jeho půvabné
malby na skle, vitráže a vázy zanechávají obdobně silné dojmy jako jeho ostatní tvorba.
Příležitostně se věnoval také ilustraci knih a povídek v časopisech.
Kromě výtvarné činnosti působil řadu let jako pedagog. V roce 1970 učil na Střední odborné
škole výtvarné v Praze, v roce 1973 byl na základě konkurzu jmenován odborným
asistentem na katedře kreslení a modelování na Fakultě architektury ČVUT a v letech 1987
až 1990 vyučoval na Akademii výtvarných umění všeobecné kreslení a habilitoval se jako
docent.
