úterý 25. 7. 2023 (9:00) – úterý 31. 10. 2023 (17:00) tuto akci již nestihnete
Rudolf Riedlbauch
Malíř Rudolf Riedlbauch se narodil 14. 6. 1944 v obci Dýšina
u Plzně. Jeho otec pracoval v konstrukčním oddělení Škodových
závodů. V roce 1947 přijal nabídku pracovat jako technolog
v Českých závodech motocyklových ve Strakonicích, kam se celá
rodina přestěhovala. Měl pět sourozenců. Sestra Anna se uplatnila
jako ekonom, ostatní sourozenci se stali hudebníky v prestižních
pražských hudebních tělesech.
Rudolf navštěvoval hudební oddělení tehdejší Lidové školy umění (dnes ZUŠ), hrál v komorním,
a dudáckém souboru i v orchestru gymnázia. Mnozí lidé, kteří znali jeho hudební
nadání předpokládali, že se vydá na cestu profesionálního hudebního umělce. Nestalo
se tak, i když jej hudba provází celým dalším životem. Již od dětských let se totiž u něho
projevoval také vyhraněný talent výtvarný. Kreslil a maloval členy rodiny, sourozence
a kamarády při hře na hudební nástroje. Jeho talentu si všiml a rozvíjel jej tamní uznávaný
pedagog, malíř, grafik a ilustrátor Jiří Rejžek. Bylo stále zřejmější, že Rudolfovým osudem
bude malování a významné místo v něm bude mít hudba. Po složení zkoušek v roce 1962
začal studovat na Akademii výtvarných umění v Praze, ve speciální malířské škole prof.
Františka Jiroudka. Díky kontaktům profesora Kotalíka, se mohl zúčastnit studijních cest
posluchačů, mimo jiné do NDR, Sovětského svazu, ale i do Holandska a Itálie. Svoji
ranou tvorbu začal představovat veřejnosti již během studií a v roce 1967 se jeho obrazy
dostaly poprvé i na výstavu do zahraničí.
Výtvarný kritik Jiří Karbaš v polovině osmdesátých let uvedl: „Jeho expresivní, v hořících
barvách komponované obrazy jsou proniknuty lyrikou i poezií, muzikalitou a dramatickým
děním. “
Od počátku devadesátých let se, kromě tradičních námětů – muzikantů, lidových slavností,
tanečních motivů i světa divadel objevují témata přírody. Impulsem k tomu byl častý pobyt
ve starobylé tvrzi u Blatné, která měla bohatou historii.
Významnou část jeho tvorby tvoří realizace v architektuře. První prací byla rekonstrukce
portrétu J. Jesenia v pražském Karolínu, malba na dřevěném obložení v hotelu U Tří pštrosů
nebo triptychy v saloncích vinárny Vikárka v areálu Pražského hradu. V roce 1980 vytvořil
spolu s L. Kaprasovou gobelín o rozměrech 3×7 metrů pro tehdejší Palác Kultury v Praze.
Od té doby obohatil Riedlbauch tradici české nástěnné malby řadou děl. Jedním z nich je
kompozice s názvem Tanec na stropě kavárny Slavia v Praze. V osmdesátých letech vyhrál
řadu soutěží. Mimo jiné tak mohl v roce 1986 realizovat nástěnnou malbu o rozměrech 3×15
metrů. v Salonku rektora České zemědělské univerzity v Praze- Suchdole, v Salonku rektora
ČVUT nebo v hotelu Corinthia Towers v Praze 4. V roce 1998 řešil jeden z nejzajímavějších
úkolů, uplatnění rozsáhlých maleb na třech fasádách domů v Trnavě.
Z devadesátých let pochází řada prací, které se nacházejí v SRN. Mimo jiné nástěnné malby
v budově policejního ředitelství v Konstanz, ve Freiburgu, ve Steinwasenu nebo na zámku
v Mainau.
Radost a uspokojení z experimentování se projevily také v jeho práci se sklem, která
začala po účasti na III. Mezinárodním sklářském sympoziu v Novém Boru. Jeho půvabné
malby na skle, vitráže a vázy zanechávají obdobně silné dojmy jako jeho ostatní tvorba.
Příležitostně se věnoval také ilustraci knih a povídek v časopisech.
Kromě výtvarné činnosti působil řadu let jako pedagog. V roce 1970 učil na Střední odborné
škole výtvarné v Praze, v roce 1973 byl na základě konkurzu jmenován odborným
asistentem na katedře kreslení a modelování na Fakultě architektury ČVUT a v letech 1987
až 1990 vyučoval na Akademii výtvarných umění všeobecné kreslení a habilitoval se jako
docent.
Otevírací doba výstavy je dle aktuální otevírací doby zámku v měsících červenec - říjen.
