Na vzniku Československé republiky se významným způsobem podílely československé legie svými boji na různých frontách Světové války. Po dobu první republiky byli proto legionáři glorifikováni. Za časů nacistické okupace naopak pronásledováni a za komunistického režimu se o nich mlčelo. K nápravě došlo teprve po Sametové revoluci. Za 1. světové války však většina našich dědů a pradědů bojovala za císaře a za vlast na té druhé straně, v řadách rakousko- uherských ozbrojených sil. A o těch se nemluví dodnes. Jeden zajímavý osud můžeme připomenout.

Josef Mach se narodil roku 1889 ve Starém Kamenci u Poličky, ve mlýně stojícím naproti sádecké škole. Byl nejstarším z devíti sourozenců. Ve Vídni se vyučil strojním zámečníkem a zůstal tam i v zaměstnání. Mobilizován byl již v roce 1912 v časech Balkánských válek, ale opravdové války se zúčastnil až o dva roky později. Po vypuknutí Světové války narukoval k letectvu (Luftschifferabteilung) a pilotní výcvik absolvoval přímo v poli. Byl nasazen u 2. letecké setniny (Fliegerkompagnie Nr. 2) na italské frontě a již v červnu 1915 obdržel ceněný výkonnostní odznak polního pilota (Feldpilotenabzeichen), který mohl získat pouze ten, kdo vykonal nejméně deset letů nad nepřítelem. Byl povýšen z desátníka na četaře (Zugsführer) a postupně se stal nositelem následujících vyznamenání: pamětního Mobilizačního kříže 1912/13 (Das Mobilisierungskreuz), určeného pro příslušníky armády v aktivní službě během Balkánské války, a Bronzové a Stříbrné medaile za statečnost (Bronzene Tapferkeitsmedaille a Silberne Tapferkeitsmedaille). Zahynul 7. 4. 1916 při zřícení svého dvoumístného letounu typu Albatros v horách v prostoru Aissoviza u Gorizie (28 km severovýchodně od Terstu). Tam byl i pohřben. Jeho vyznamenání a fotografie přinesl do Kamence kamarád.

Díky příbuzným se materiály dostaly do poličského muzea a vypovídají tak o jednom lidském osudu. Malá výstavka je přístupná v muzeu od 1. 2. do 29. 2.
Volný vstup.

Více info: http://www.cbmpolicka.cz