Další akce najdete zde:
|
Památkové objekty Česká republika/Všechny památky Najít v okolí místa: Vyberte typ památky  Adršpach (zámek) Zámek vznikl přestavbou starší tvrze, kolem roku 1886, kdy jej vlastnili Nádherní z Borutína. Po roce 1945 byl zámek majetkem státních statků a po opravě roku 1970 byl užíván jako depozitář Státního ústředního archivu. Dnes je zde expozice prvního horolezeckého muzea v ČR.  Bečov nad Teplou (hrad) Hrad z 1. poloviny 14. století. V 16. století k hradu přistavěny dvě čtyřhranné věže. Za třicetileté války dosti pobořen a částečně opraven až v polovině 19. století.  Benešov nad Ploučnicí (zámek) Nejstarší panské sídlo ve městě vzniklo zřejmě v posl. čtvrtině 15. stol. jako náhrada za opuštěný hrad Ostrý. Po roce 1522 prošlo přestavbou, při níž získalo v podstatě dnešní podobu. Další úpravy v 16. století. Dnes přístupné spolu s dolním zámkem.  Berchtold (zámek) Zámek, postavený po roce 1877 v areálu vidovického poplužního dvora, je jedním z nejmladších panských sídel ve středních Čechách. V r. 1904 rozšířen, úpravy v r. 1910. Po 2. svět. válce zestátněn, obýván armádou, poté chátral. Rekonstruován na Dětský ráj, hotel a sportovní centrum.  Bezděz (hrad, zřícenina) Rozsáhlá zřícenina významného královského hradu z 2. poloviny 13. století postaveného Přemyslem Otakarem II. Za třicetileté války vypálen. Zpustl roku 1785.  Bílovec (zámek) Trojkřídlý dvoupatrový zámek vznikl přestavbou Goticko-renesanční tvrze, postavené za Fulštejnů poč. 16. st. V 2. pol. 16. stol. Bernard Pražma zámek renesančně přestavěl. V 17. stol. byl rozšířen, po požáru v 18. stol. barokně upraven. Vyhořel na konci 2 sv. války, opravou získal současnou podobu.  Bítov (hrad) Hrad založený v 11. stol. původně v gotickém stylu, v 19. stol. přestavěn novogoticky. Zvláštní sbírka preparovaných psů a koček barona Haase z Haasenfeldu.  Blansko (zámek) Zámek, pův. středověká tvrz (13. stol.), přestavěná r. 1574 na renesanční zámek. Poničen za třicetileté války. V 17. stol. obnoven a barokně přestavěn. Pozdější empírové úpravy odstraněny při celkové rekonstrukci v l. 1960-68. Od r. 1969 sídlem Okresního vlastivědného muzea, dnes Muzea Blansko.  Blatná (zámek) Zámek vznikl přestavbou pův. vodního hradu ze 13. století. V 16. stol. jej nechal nejvyšší purkrabí Českého království Zdeněk Lev z Rožmitálu přestavit na zámek v goticko-renesančním stylu (arch. B. Ried). Později upraven barokně a novogoticky. Po r. 1945 zestátněn, po r. 1989 vrácen pův. majitelům.  Bor (zámek) Zámek z gotického vodního hradu ze 13. st., ze kterého zůstaly zbytky válcové věže. Zahrnuje slohová období od středověku do 19. st. V období romantismu pseudogoticky přestavěn. Vlastnili jej páni z Boru, von Götzen a Löwensteinové (do r. 1945).  Boskovice (hrad) Původně raně gotický hrad, pobořen vojsky Jana Lucemburského. Následně opakovaně obnoven a znovu vyvrácen. Roku 1418 dobyt husity. K významné renesanční přestavbě došlo v polovině 16. stol. Od roku 1690 rozebírán na stavbu zámku a jiných budov.  Boskovice (zámek) Původně klášter, vystavěný roku 1682 Janem Bohušem ze Zástřizl. Po zrušení Josefem II. sloužil jako továrna. Až František Xaver Dietrichštejn jej v letech 1819-1826 přestavěl na jeden z nejkrásnějších zámků na Moravě.  Bouzov (hrad) Hrad založený na počátku 14. století rodem pánů z Bouzova. Za třicetileté války císařským vojskem opuštěn. V roce 1645 Švédy pobořen. V letech 1895–1909 novogotická přestavba provedená velmistrem řádu německých rytířů Eugenem ...  Brandýs nad Labem (zámek) Gotická tvrz přestavěná na pozdně gotický hrad a později na čtyřkřídlý renesanční zámek, řadu staletí příležitostná rezidence Habsburků s honebním revírem. R. 1873 romanticky upraven. Po r. 1922 bylo v zámku Ředitelství státních lesů a statků.  Broumovský klášter Původně gotický hrad, přestavěný ve 14. stol. na opevněný klášter benediktinů s kostelem sv. Vojtěcha. Současná podoba je výsledkem vrcholně barokní přestavby podle plánů K. I. Dienzenhofera. Objeven unikátní otisk tzv. turínského plátna z r. 1651.  Brumov (hrad) Hrad z 50. let 13. století vybudovaný biskupem Brunem ze Schaumburku. Roku 1621 dobyt a vypleněn. V roce 1820 vyhořel a poté rychle zpustl.  Bruntál (zámek) Barokní zámek přestavěný z gotického hradu. Majitelé byli páni z Vrbna. V pol. 16. st. byl renesančně upraven na zámek, přistavěno arkádové nádvoří, hodinová věž. V 18. st. byl upraven barokně.  Březnice (zámek) Původně gotický hrad ze 13. století. Částečně zachováno pozdně gotické opevnění. V roce 1567 přestaven na renesanační zámek.  Bučovice (zámek) Čtyřkřídlý renesanční zámek vystavěný v roce 1567 po vzoru italských renesančních paláců. Vyjímečná štuková a fresková výzdoba. Zachován v čisté renesanční podobě (nedotčený pozdějšími stavebními zásahy.)  Budyně nad Ohří (hrad) Původně pozdně gotický hrad. Při výbuchu prachárny v severovýchodní věži v r. 1551 hrad značně poškozen. Poté se mění v renesanční zámek. Za třicetileté války pobořen. V letech 1902-1911 došlo k romantizující obnově.  Buchlov (hrad) Původně zeměpanský hrad z 1. poloviny 13. století. Často dáván do zástavy šlechtickým rodům, od poč. 16. století ve zpupném vlastnictví. Přestavěn renesančně, barokně, v 19. století upraven na muzeum.  Buchlovice (zámek) Mimořádně hodnotný barokní zámek ve stylu římské vily. Postaven na odstupňovaných terasách. Park zřízen v italském stylu, později přeměněn na francozský a anglický. Poslední držitelé zámku, Barchtoldové, sem umístili vojenskou nem...  Cimburk Zřícenina kamenného hradu zal. kol. r. 1300 Ctiborem z Lipnice. Jméno získal podle erbu pánů z Lipnice, na kterém bylo cimbuří. V roce 1776 hrad úplně opuštěn, r. 1786 vyhořel.  Cimburk u Koryčan (zřícenina hradu) Zřiceniny hradu založeného Bernartem z Cimburka v 1. polovině 14. stol. Opuštěn kolem roku 1705, i když jej po nějakou dobu ještě obýval myslivec. Hradní materiál se použil ke stavbě nových hospodářských budov. Z paláce zbyly pouhé zdi.  Cornštejn (zřícenina hradu) Rozsáhlá zřícenina hradu založeného Lichtenburky v 1. polovině 14. století. Roku 1465 byl hrad dobyt vojskem krále Jiřího z Poděbrad. Po roce 1542 byl hrad znovu opraven proti hrozícímu tureckému vpádu. Od roku 1580 se již uvádí jako pustý.  Curia Vitkov (Horní Vítkov) Replika venkovského velmožského sídla (curie) z obd. 12.–13. stol. Stavba dvorce a řemeslnické osady postupně vzniká. Autory projektu „Curia Vítkov“ jsou Ladislav Tomič, archeolog Mgr. Petr Hejnal a historik Mgr. Pavel Suchánek, PhD. Projekt realizuje občanské sdružení Curia Vítkov.  Častolovice (zámek) Renesanční zámek vybudovaný v letech 1588-1615 na místě původní tvrze. V 19. století novogoticky přestaven. Ve 20.stol. honosná pseudogotická fasáda odstraněna. Zámek se tak vrátil k původnímu renesančnímu stylu. V 19. stol. založen anglický park.  Čečovice (zámek) Barokní trojkřídlý zámek byl postaven na místě původní tvrze z první pol. 14. stol. Kolem r. 1546 pravděpodobně zpustla. Na poč. 18. stol. na tomto místě postavili majitelé jednopatrový zámek. Ještě v 19. stol. zde bydleli správce a zámecký kaplan.  Čechy pod Kosířem (zámek) V 16. století zde vladyka Matyáš z Hartunkova vybudoval tvrz, o jejíž podobě mnoho nevíme. Kolem roku 1700 byla renesanční tvrz přestavěna v na čtyřkřídlý barokní zámek. V 18. st. přestavěn v empírovém slohu. Od roku 1945 je zámek majetkem státu.  Červená Lhota (zámek) Renesanční zámeček stojící na místě původní tvrze, později novogoticky upraven. Dnešní vzhled dala zámku novorenesanční přestavba v letech 1903 - 1912.  Červené Poříčí (zámek) Zámek ve stylu saské renesance přestaven v r. 1611 Mikulášem Šicem z Drahenic ze starší tvrze Mladoty z Jimanic. V 1. čtvrtině 19. st. patřil rakouským císařům a po vzniku ČSR připadl státu. Zámek není znehodnocen žádnou pozdější přestavbou.  Červený Hrádek (zámek) Raně barokní zámek z poloviny 17. století, stojící na místě zbořeného středověkého hradu. Sochy a plastiky jsou od Jana Brokoffa, který míval na zámku svou sochařskou dílnu. Okolo zámku anglický park.  Červený Újezd (hrad) Romantická představa hradu z počátku 21. století. Expozice obsahují vybavení regionálních interiérů 18. a 19. stol., historické dílny, gotickou knihovnu, rytířský sál, zbrojnici, pokoje v gotickém, barokním nebo klasicistním stylu.  Česká Kamenice (zámek) Renesanční zámek, vzniklý v několika etapách v průběhu 16. a 17. století na jižním okraji poddanského městečka, v sousedství starého vrchnostenského dvora. Další úpravy v 18. a 19. století, do roku 1938 sídlo knížat Kinských. Od roku 1945 chátrá.  Český Krumlov (zámek) Rozsáhlý zámecký areál postavený na místě někdejšího hradu Vítkovců ze 13. stol. Rožmberkové začali s přestavbou na renesanční zámek. Následovaly barokní přestavby. Zachovalo se zde unikátní barokní divadlo.  Český Rudolec (zámek) Zámek v novogotickém stylu. Původní renesanční, barokně upravený zámek byl zničen požárem. Nynější dvouposchoďový zámek, stojící na jeho místě, nechal v 60. letech 19. století postavit Angel, rytíř Picchioni podle vlastního návrhu.  Český Šternberk (raně gotický hrad) Hrad zal. před r. 1241 Zdeslavem z Divišova. Ve 14. stol. přestavován. R. 1467 dobyt vojsky Jiřího z Poděbrad, obnoven a v pol. 16. stol. přestavěn. Významné úpravy v 18. stol., ve stol. 19. a 20. menší úpravy. Zdeslavovi potomci hrad drží doposud.  Čestice (zámek) Barokní zámek byl postaven na konci 17.stol., před r. 1690 vyhořel, ale kolem r. 1702 byl znovu obnoven. Patrně za hraběte Karla Reye, který zámek koupil v r. 1826, byl poslední pokoj v severním křídle přestavěn na domácí kapli sv. Karla Boromejského  Dačice (zámek) Zámek vybudovaný stavitelem Albrechtem Krajířem z Krajku koncem 16. stol. Po dvojím požáru přestavěn v barokním a poté v klasicistním stylu.  Daňkov (zámek) Lovecký zámek byl přestavěn knížetem Karlem Löwensteinem ze starší hospodářské budovy v l. 1820–24 u daňčí obory, zal. r. 1818. Přestavěn r. 1879. R. 1938 koupen C. A. Schaeferem. Po 2. sv. válce zestátněn. R. 2011 pronajat občanskému sdružení VILICUS, které provádí postupnou obnovu zámku.  Dětenice (zámek) Gotická tvrz přestavěná renesančně a pak na pozdně barokní zámek Jana Kristiána Clam-Gallase. Donedávna zvláštní škola, poté soukromým vlastníkem rekonstruován a zpřístupněn. Anglický park se vzácnými dřevinami a sochařskými díly. Pamětní desky s erby z 16. a 19.stol.  Dietrichstejnská hrobka (Mikulov na Moravě) Hrobku Dietrichsteinů nechal postavit v l. 1845–52 František Josef z Dietrichsteinu (projekt H. Koch) na místě požárem zničeného kostela sv. Anny, při kterém byla i původní pohřební kaple, kde byli členové rodu pohřbíváni od pol. 17. stol. do r. 1784. V 90. l. 20. stol. celkově zrekonstruována.  Dívčí Kámen (zřícenina hradu) Zřícenina mohutného gotického hradu založeného Rožmberky v roce 1349 (ojediněle dochováno panovníkovo svolení ke stavbě). Hrad měl funkci vojenskou a správní. V 16. stol. hrad opuštěn a brzy propadl úplné zkáze.  Dobronice (zřícenina hradu) Zřícenina hradu z počátku 14. století. V 16. století goticky přestavěn. Po zrušení řádu jezuitů, kteří jej používali jako letní rezidenci, byl ponechán svému osudu a změnil se ve zříceninu.  Dobřichovice (zámek) Velmistr Křižovníků Hynek Berka z Dubé r.1505 na místě tvrze postavil renesanční zámek. R.1639 vypálen Švédy. R.1679 znovu vystavěn a přistavěna kaple sv. Judy Tadeáše. R.1779 znovu vyhořel, vystavěn pozdně barokně. Po r.1990 postupně rekonstruován.  Dobříš (zámek) Silně přestavěné pozůstatky hradu a rokokový zámek ze 17. století. Inspirován francouzským stylem doby Ludvíka XVI. Zámku přiléhá cenný architektonicky řešený francouzský park. Bohatá sochařská výzdoba od I. Platzera.  Doksany (klášter) Klášter založil Vladislav II. roku 1144, dochovány obvodové zdi románského kostela. Za husitských válek poškozen, úpravy v 15. a 16. stol. omezené. Barokní přestavba 1665–1777. Zrušen 1782, krátce kasárna, pak zámek. Od 1998 znovu řeholní komunita.  Doksy (zámek) Okolo r. 1553 nechala Salomena z Janovic s manželem postavit v Doksech renesanční tvrz. Několikrát upravován a přestavován. Často střídal majitele. Valdštejnové užívali zámek až do roku 1945. Pozdější modernizace znehodnotila historické interiéry.  Dolní Kounice (zámek) Původně gotický hrad italského kastelového typu (14. stol.) sloužil k ochraně premonstrátského kláštera pod ním. V 16. stol. renesančně přestavěn, s drobnými barokními úpravami. Výrazná dominanta nad městem.  Doudleby nad Orlicí (zámek) Renesanční zámek postavil v l. 1585–90 Mikuláš st. z Bubna, zřejmě na místě gotické tvrze. Kolem r. 1630 za Jindřicha Jana z Bubna stavebně upraven, znovu v l. 1670–90 v raně barokním stylu Františkem Adamem z Bubna. Oprava zámku r. 1886 a v l. 1958-60. S výjimkou obd. totality patřil rodu z Bubna.  Drahanovice (Černá věž) Pozůstatky tvrze se zachovanou Černou věží. První zmínka z r. 1351. V 15. st. pobořeno husity, v r. 1481 opět postaveno. Pozdější renesanční podobu dali tvrzi Stvolové, kteří ji drželi od r. 1520. Počátkem 70. let 20. st. byla věž opravena.  Dřevohostice (zámek) Zámek byl postaven na místě pův. tvrze (1326). Renesančně přestavěn Karlem st. ze Žerotína v l. 1595-1617. Raně barokně upraven v l. 1649-60. R. 1897 prodán hraběnkou L. Skrbenskou obci, poté zde byla škola, skladiště či ústav pro mládež. Od r. 2002 v majetku obce, je zde muzeum a kulturní centrum.  Dubeč (starší tvrz) Sporé pozůstatky starší tvrze v Dubči (zřejmě z pol. 14. stol.) je třeba hledat ve sklepení nynější barokní sýpky. Jedná se o dva prostory s valenou klenbou při jejím jížním průčelí. Po rozsáhlé rekonstrukci slouží sýpka obci pro kulturní účely.  Duchcov (zámek) Dvoukřídlý renesanční zámek vystavěn Lobkovici v 1. polovině 16. stol. Za třicetileté války zdevastován. V 18. století zrekonstuován a vyzdoben umělci jako jsou: Reiner, Braun, Brokoff. V 19. století barokní fasáda nahrazena jednoduchou klasicistní.  Dukovany (zámek) Raně klasicistní zámek vznikl přestavbou staršího objektu v roce 1790, kterou pro hraběnku Marii Brigitu z Canalu provedl Johann Amon. Zámek je dnes majetkem obce a nachází se v něm penzion a restaurace.  Důl Michal Hornické muzeum v budovách bývalého dolu Michal. Expozice zachycuje život a práci horníků, prohlídka vedena po stopách horníků nastupujících do práce.  Fort XVII Křelov Habsburská pevnost Fort XVII. vybudovaná ve druhé polovině 19. stol. v roce 2007 poprvé otevírá své brány veřejnosti.  Frýdek (zámek) Zámek přestavěný z gotického hradu, založeného ve 14. st. Renesanční přestavbu provedl Bartoloměj Bruntálský z Vrbna koncem 16. st. Po požáru v roce 1668 několikrát upravován. Roku 1797 koupili panství Habsburkové. Od roku 1923 patří zámek státu.  Frýdlant v Čechách (zámek) Renesanční zámek přestavěný ze středověkého hradu. 1. fáze úprav se před pol. 16. st. soustředila na horní hrad. Mezi léty 1580-90 nechali Redernové postavit Dolní zámek na místě někdejšího předhradí. Později upravován barokně a novorenesančně.  Frýdštejn (zřícenina hradu) Zřícenina skalního gotického hradu z druhé poloviny 14. století s vytesanými místnostmi a zachovalou okrouhlou věží. V roce 1565 byl již uváděn jako pustý.  Fryštát (zámek) V r.1511 vybudoval Kazimír II. na místě středověké tvrze nový got. renes. zámek. Po požáru v r.1781 jej Larisch-Mönnichové upravili do současné empírové podoby s přilehlým křídlem zv. Lottyhaus. Dnes zámecká expozice a výstavní síň.  Grabštejn (hrad) Zámek stojí na místě hradu z 11. století. Po dobytí Mikulášem z Kašperka se mění na husitskou pevnost. V roce 1562 přestaven na renesanční zámek. Klasicistní úpravy nastaly v roce 1818. Po r. 1945 využíván armádou, poté ponechán chátrání. Od r. 1992 je postupně rekonstruován.  Gutštejn (zřícenina hradu) Výrazná zřícenina hradu založeného počátkem 14. století s následnými pozdně gotickými přestavbami. V roce 1422 odolával obléhání husitským vojskem. Zpustl v polovině 16. století.  Habrovany (zámek) Trojkřídlý klasicistní zámek byl přestavěn ze straší, tehdy již zaniklé tvrze po roce 1824, kdy se panství stalo majetkem Jana Herringa z Frankensdorfu. V dnešní době budova slouží jako ústav sociální péče.  Hamousův statek Roubený obytný dům s nejstarší částí ze 16. st. je ukázka lidové architektury bohatších usedlostí navazující na středověké tradice ve středních Čechách. Dnes slouží jako skanzen s expozicí selské domácnosti, hospodaření, řemesel a lidových zvyků.  Hanácké skanzen Skanzen se nachází v centru obce Příkazy na návsi. První expozice v Hanáckém skanzenu byla otevřena r. 1990. Areál je tvořen hanáckým statkem s obytnou a hospodářskou částí z r. 1875 a 4 špaletovými stodolami z 1. poloviny 19. století.  Hartenberg Původně rodový hrad založený ve 13. stol., později i královský, přestavěný v 16. až 17. stol. na zámek. Po roce 1945 ponechán osudu, postupně rozkraden, v roce 1985 úmyslně zapálen, dnes zřícenina. Od 90. let probíhá rekonstrukce.  Hasištejn (zřícenina hradu) Královský hrad založen počátkem 14. století Fridrichem I. ze Šumburka. Roku 1418 dobyt vojsky Václava IV., následně darován Lobkovicům. Po požáru v roce 1560 zpustl.  Hauenštejn - Horní Hrad (hrad) Zchátralý zámek přestavěný z hradu. Královský hrad z 13. st., přestavěn za Satanéřů pozdně goticky, za Šliků renesančně, za saských knížat barokně a za Buquoyů novogoticky. Od r. 2001 současným majitelem postupně rekonstruován.  Házmburk (trosky hradu) Zříceniny hradu zal. v 2. pol. 13. stol. Lichtemburky, jiná teze mluví o původ. král. hradě. První zm. r. 1355, Jan Lucemburský jej prodává Z. Zajícovi z Valdeka. Ve 14. stol. hrad rozšířen. R. 1586 veden jako pustý. Nápadná dvojice zachovalých věží.  Helfenburk u Bavorova (zřícenina hradu) Zřícenina hradu postaveného v roce 1355 Petrem z Rožmberka na základě povolení Karla IV. V pozdní gotice přestaven na pevnost. V roce 1977 je strážní věž upravena na rozhlednu.  Helfštýn (zřícenina hradu) Hrad založen koncem 13. století. Ve 14. století přestaven na gotickou pevnost. Následné časté přestavby ovlivnily slohovou různorodost hradu. V roce 1656 záměrně pobořen. Do dnes se dochovala rozsáhlá zřícenina, místo setkání uměleckých kovářů.  Hluboká nad Vltavou (zámek) Velkolepý zámek stojící na místě původního hradu ze 13. století. V roce 1661 získal barokní vzhled. Dnešní podobu získala Hluboká v 19. století díky přestavbě ve stylu anglické novogotiky. Stejně velkolepé jsou interiéry s schwarzenberskými sbirkami.  Holešov (zámek) Původně gotická tvrz postavená pány ze Šternberka. V roce 1579 již zmiňován jako zámek. Později dlouhá léta přestavován na čtyřkřídlý, raně barokní zámek. Okolo mimořádně cený francouzský park v ludvíkovském stylu.  Holštejn (zřícenina hradu) Zřícenina gotického hradu na vrcholu vápencové skály. Hrad založil r. 1278 Hartman, syn Crhy z Ceblovic. Poč. 14. st. hrad koupil Vok ze Sovince. Za Voka V. je rozprodán a panství se rozpadá. Ještě má několik majitelů, ale r. 1531 je už pustý.  Horažďovice (zámek) Renesanční, barokně upravený zámek na místě gotického hradu Bavorů ze Strakonic, s hranolovou věží a renesančními arkádami ve dvoře. Při obléhání města v r. 1307 zde zemřel Rudolf Habsburský.  Horšovský týn (zámek) Původně biskupský hrad. Po požáru v r. 1547 přestavěn na renesanční zámek – sídlo Lobkoviců. Interiéry z části zdobeny nástěnnými malbami. Výjimečná je místnost se zachovaným dřevěným obložením z 16. st.  Hořovice (nový zámek) Raně barokní nový zámek v Hořovicích vybudoval zřejmě Ignác Bořita z Martinic jako náhradu starého zámku v r. 1652. V 18. a 19. st. klasicistně rozšiřován. Pilíře plotu dělící čestný dvůr od parku a Sluneční bránu zdobí soch...  Hořovice (starý zámek) Původně gotická tvrz ze 13. st., královský hrad. Majitelem pánové ze Žerotína a 14. st. král Václav IV. 15. st. tvrz přestavěna na zámek. Od r. 1525 majitelé páni z Říčan. Poslední majitel Jindřich hrabě Schaumburg v r. 1929 prodal zámek státu.  Hoslovice (mlýn) Soubor zděných staveb mlýna s doškovými střechami a jeho zázemí (mlýnice, sýpka, chlévy, kolna, stodola). Mlýn zřejmě vznikl již ve 14. století, prvně je písemně doložen v r. 1654. Bez modernizací 20. století jde o unikátní historickou památku.  Hostivice (barokní zámek) Raně barokní zámek byl vystavěn v roce 1697 a v roce 1734 ještě navýšen o jedno patro. Ve 2. polovině minulého století byla zámecká budova rekonstruována a dnes je zde sídlo městského úřadu. Využívá se též ke kulturním účelům.  Hostýn (hradiště) Významné moravské hradiště na vrcholu Hostýna, osídlené již ve starší době kamenné. Poprvé opevněno v době lužické. V době galské nejvýznamější moravské oppidum. Dochován výrazný obvodový val sídliště (cca 1750 m) a místa vstupních bran.  Houska (hrad) Gotický hrad nechal vystavět Přemysl Otakar II. V roce 1502 koupili hrad Hrzánové a nechali jej renesančně přestavět. Po třicetileté válce určen k demolici. V 19. stol částečně opraven.  Housův mlýn (zážitkový skanzen husitství) Mlýn vystavěný na základech mlýna z 13. století, těsně pod starobylými hradbami města Tábora, na břehu Tismenického potoka, vytékajícího z jezera Jordán.  Hradec nad Moravicí (zámek) Rozsáhlý areál s parkovou úpravou, jehož součástí je empírový Bílý zámek, historizující Červený zámek a bílá věž, vše ve stylu německé novogotiky. Na tomto místě stával původně gotický hrad.  Hrádek u Nechanic (zámek) Romantický zámek vystavěný ve stylu anglické novogtiky podle vzoru anglického zámku Grewe Hall. Cenné vnitřní vybavení a mobiliář svezený z rakouských a německých zámků.  Hradisko Nepatrné zbytky gotického hradu z 1. pol. 13. stol. založeného Vilémem z Hustopečí. O hradu se tvrdilo, že byl veliký, měl dvě válcové věže a dva metry silné zdi. Součástí byla hladomorna a tajná úniková podzemní chodba.  Hrubá Skála (zámek) Původně hrad ze 14. stol. V renesanci rozšiřován a přestavován na zámek. Po třicetileté válce měl být na císařský příkaz zbořen. Nakonec byl zasypán jen příkop. Později přestaven v novogotickém stylu.  Hrubšice (zámek) Nepřístupná gotická tvrz přestavěná na zámek. Tvrz ze 14. st., ve 2. pol. 16. st. přestavěna na renes. zámek. Po připojení k Mor. Krumlovu (1598) ztrácí význam, od 19. st. byty, kanceláře. Čtyřkřídlý zámek s arkádovým nádvořím prochází rekonstrukcí.  Hrubý Rohozec (zámek) Zámek na místě někdejšího hradu. Několikrát přestavován v gotice, renesanci, baroku a nakonec v novogotickém stylu. Uvnitř instalované dobové interiery a expozice historického odívání.  Hrušovany nad Jevišovkou (zámek) Zdevastovaný a nepřístupný raně barokní zámek dal vystavět po r. 1669 hrabě Michal Adolf z Althanu na místě bývalé tvrze. Po r. 1804 prošel klasicistní úpravou. Po r. 1945 zde byla kasárna. Od r. 1986 je prázdný a nyní rekonstruován.  Hukvaldy (zřícenina hradu) Rozsáhlá zřícenina hradu založeného před rokem 1285 Jindřichem z Příbora a Hukvald. Zpustl po požáru v roce 1762. Mohutná věž dnes slouží jako rozhledna.  Hvězda (zámek - letohrádek) Letohrádek Ferdinanda I. postavený v letech 1555-1556 podle jeho vlastních návrhů. Půdorys šesticípé hvězdy, suterén vytesán ve skále. Hodnotné štukové reliéfy s námětem antických ctností. 8. listopadu 1620 u jeho zdí padlo na 6.000 Moravanů.  Chotěboř (zámek) Zámek ze 17. st., do jehož stavby byla pojata i původní gotická tvrz. V 18. st. barokně přestavěn V. L. Kinským. Severní křídlo pochází z novorenesanční přestavby, provedené Dobřanskými v l. 1865-70. R. 1948 zestátněn, po r. 1989 navrácen zpět původním majitelům. V půlce zámku je Městské muzeum.  Chotěbuz- Podobora (archeopark) Na místě opevněného slovanského hradiště stojí dnes Archeopark, jeho přesná replika. Podle archeologického výzkumu bylo místo osídleno již v období starší doby železné a poté zde stálo v od pol. 8. stol. do přelomu 11. a 12. stol. opevněné hradiště. Archeopark vybudován v letech 2005-2012.  Chotěšov (klášter) Jeho založení je kolem r.1202 – 1210. Za Karla IV. renovace konventu a přistavěn špitál. Do barokní podoby se dostavěl r. 1756. V r.1838 vyhořely věže kostela a byl zbourán. V l.1878-1950 jej obýval řád Navštívení Pany Marie, poté byl do r.1975 celý areál v užívání čs. armády. Nyní se majitelé mění.  Chotoviny (zámek) Klasicistní zámek z l.1770–80 vybudoval na místě tvrze ze 13. století kardinál K. Migazzi. V 19. stol. upraven Janem Nádherným novorenesančně. Rod Nádherných zámek vlastnil do r. 1945, a znovu po r. 1997. Kolem zámku chráněný ...  Choustník (zřícenina hradu) Rozsáhlá zřícenina hradu založeného po roce 1262 Benešem z Choustníka. Oldřich z Rožmberka hrad okolo roku 1430 přestavěl a v majetku jeho rodu se nacházel až do roku 1579. Již roku 1614 je uváděn jako pustý.  Chropyně (zámek) Dvoupatrový zámek postavený v roce 1615 na místě někdejší tvrze. Střecha věže ve tvaru osmibokého jehlanu pochází z roku 1892, kdy po požáru nahradila původní zastřešení.  Chvalský zámek Na zámek byla po r. 1652 jezuity přestavěna starší zpustlá tvrz. Od r. 1955 budovu užíval státní statek, zámek nebyl udržován a chátral. V r. 1992 se začalo s jeho záchranou, která byla dokončena a zámek zpřístupněn veřejnosti 1. 5. 2008.  Chýnov (zámek) Barokní zámek, vybudovaný na místě slavníkovského hradiště, zmiňovaného k r. 981, později sídlo knížecího správce Chýnovského kraje. Arnošt z Pardubic zde vystavěl tvrz, kterou v letech 1730–32 Schwarzenberkové přestavěli na barokní zámek.  Invalidovna Barokní budova z let 1731–37, vybudována z prostředků hraběte Strozziho podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhoffera pro válečné invalidy a vysloužilce. Jako Invalidovna sloužila do roku 1935. Budova byla poškozena při povodni v r. 2002.  Janovice u Rýmařova (zámek) Zámek byl postaven někdy v l. 1520–1530 Petrem ze Žerotína v renesančním slohu. Další majitel, hrabě Harrach, v pol. 18 stol. nechal zámek rozšířit a v l. 1763–1765 bylo přistavěno severní a západní křídlo. Dnes zámek slouží jako archiv.  Jánský Vrch (zámek) Hrad přestavěný na zámek. Poničený za husitských válek. Obnovu provedli biskupové Jan Roth a Jan Thurzo, kteří zde hostili mnoho vědců a umělců. Za třicetileté války obsazen Švédy. V 18. st. barokně přestavěn. Dnešní podobu dostal zámek v 19. st.  Janův hrad (umělá zřícenina) Umělá romantická zřícenina, postavená roku 1807. Jeden z letohrádků, postavený jako první v Lednicko - valtickém areálu pro Jana I. Lichtenštejna. Projekt vypracoval Joseph Hardmuth. Sloužil jako lovecký zámeček.  Jaroměřice nad Rokytnou (zámek) Původně renesanční tvrz z poloviny 16. stol., později přestavěná na zámek. V roce 1700 prošel velkolepou barokní přestavbou. Roku 1723 přistavěno divadlo a rozměrný kostel.  Jemnice (zámek) Čtyřkřídlý zámek, v jehož zdivu jsou zachovány části původního královského hradu ze 13. st. Na počátku 17. st. přebudován v renesančním stylu. V 18. st. přestavěn barokně. V letech 1842–1945 byly interiéry a fasády upraveny ve stylu druhého rokoka.  Jemniště (zámek) František Adam z Trauttmandorffu r. 1724 nechal vybudovat Nový Zámek. Autorem byl F.M. Kaňka. 1754 vyhořel a hrabě nechal zámek přestavět a nově vybavit. Je sídlem vrcholného baroka a patrová budova sloužila zejména k letnímu pobytu.  Jezeří (zámek) Původně středověký hrad z r. 1365 byl v pol. 16. stol. upraven na renesanční zámek. Po bitvě na Bílé hoře zkonfiskován a od r. 1623 byl v majetku Lobkowiczů. R. 1649 barokně přestavěn. Po 2. sv. válce zestátněn a využív...  Jindřichův Hradec (zámek) Rozlehlý zámecký areál, stojící na místě gotického hradu ze 13. století. Renesanční podobu získal v polovině 16. století. V zahradě stojí pozoruhodný kruhový pavilon – Rondel. Po dvou požárech chátral. Památka zachráněna rekon...  Kačina (zámek) Naše nejvýznamnější empírová stavební památka. Stavbu zahájil roku 1802 nejvyšší purkrabí českého královskví Jan Rudolf hrabě Chotek. Tympanony zdobeny náročnými reliéfy. Nyní v zámku instalována expozice zemědělského muzea.  Kámen (hrad) Gotický hrad z roku 1316. V druhé polovině 17. stol. opraven a poté částečně barokně přestavěn. V roce 1948 zestátněn, zrekonstruován a poté sem bylo umístěno muzeum motocyklů.  Kamenice nad Lipou (zámek) Původně hrad z roku 1248. V letech 1580-1593 přestavěn na renesanční zámek. Průčelí a třípatrová nárožní věž jsou klasicistní z 19. století.  Karlova Koruna (zámek) Barokní zámek nechal postavit F. F. Kinský v letech 1721-1723 podle projektu J. B. Santiniho. Vrcholné dílo našeho barokního stavitelství. Roku 1943 vyhořel. Rekonstruován až do roku 1968.  Karlštejn (hrad) Gotický hrad založený roku 1348 za Karla IV. na ochranu korunovačních klenotů a státních listin. Významná kaple sv. Kříže s deskovými obrazy od Mistra Teodorika. Necitlivou rekonstrukcí v 19. stol. zničena autentičnost hradu.  Kašperk (hrad) Hrad vystavěný v letech 1356–1365 na příkaz Karla IV. Sloužil jako ochrana zemské hranice proti Bavorsku. Od roku 1617 se uvádí jako pustý, po třicetileté válce jeho zdi záměrně pobořeny.  Kestřany (horní tvrz) Mohutná tvrz, postavená koncem 13. st. zřejmě pány z Kestřan jako součást písecké manské soustavy, později rozšířená a v 15. st. doplněná o čelní palác. Dochována řada unikátních detailů – křížová žebrová klenba, sklípková klenba...  Kladruby (klášter benediktinů) Benediktinský klášter založil 1115 druhý český král Vladislav I. Postupná výstavba a úpravy ve 12.–14. stol., úpadek po husitských válkách. Po 1650 barokní přestavba, vyvrcholila počátkem 18. stol. Zrušen 1785, pak hosp. využití, část panské sídlo.  Klášterec nad Ohří (zámek) Zámek vznikl přestavbou tvrze (z 1. pol. 16. stol.) v l. 1590-1618, za Kryštofa Fictuma. Upraven v pol. 17. stol. Michaelem Osvaldem Thunem. R. 1784 vyhořel. Byl opraven, ale r. 1856 vyhořel znovu. Opravu v novogot. stylu zadal v l. 1856-60 Josef Osvald Thun. R. 1945 zestátněn. Dnes různé expozice.  Klenová (hrad) Gotický hrad z konce 13. století, vystavěný pány z Janovic a Klenové. V 17. stol. bylo na předhradí již pustého hradu vystavěno nové sídlo. V 19. století pseudogoticky upraven. Dnes se zde nachází galerie výtvarného umění.  Kokořín (hrad) Hrad postavený ve 20. letech 14. století pány z Dubé. V roce 1426 dobyt a pobořen husity. Od roku 1544 uváděn jako pustý. Rozsáhlá romantická rekonstrukce z počátku 20. století jej připravila o středověkou autentičnost.  Koloděje nad Lužnicí (zámek Mitrowicz) František Karel Vratislav z Mitrovic dal r. 1714 púvodní tvrz přestavět na barokní zámek a byla přistavěna kaple sv. Anny. Ve vlastnictví Vratislavů z Mitrovic byl zámek až do r. 1945.  Konopiště (zámek) Zámek, pův. hrad, postaven kolem r. 1294 Tobiášem z Benešova. Goticky upraven poč. 16. stol. Jiřím ze Šternberka, renesančně r. 1605 Hodějovskými z Hodějova. Po r. 1725 barokně přestavěn Janem Josefem z Vrtby. Od r. 1887 v majetku F. Ferdinanda d´Este, romanticky upraven. Od r. 1921 v majetku státu.  Kost (hrad) Gotický hrad založený Benešem z Vartemberka před r. 1349, po r. 1370 radikálně přestavěn. R.1524 v držení Biberštejnů, renesanční přestavba. V 16. století za Lobkoviců nové hosp. budovy. Konec rezidenční funkce r. 1590 za Oldřicha Felixe z Lobkovic.  Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě Gotický kostel byl postaven na místě vyhořelé baziliky ze 14. stol. 1549 renesanční přestavby, v 19 stol. regotizován. V roce 1975 byl kostel kvůli těžbě uhlí přesunut. Dnes přístupný.  Kostel sv. Floriána v Krásném Březně V letech 1597–1601 postavil Hans Boge z Pirny pro Rudolfa III. z Bünau kostel ve stylu saské renesance v sousedství současně budovaného zámku. Luterský do 1627, poté katolický. Oprava 1887, po roce 1945 devastace. Od roku 2008 NKP, postupná obnova.  Kostel svatého Václava (Lomnice nad Lužnicí) Zaniklý měst. hrad vznikl v pol. 13. stol., první zmínka z r. 1265, kdy je majitelem Oldřich z Lomnice. Po něm následují další Vítkovci. V r. 1420 dobyl hrad Jan Žižka, husité se vzdali v r. 1435, Oldřich z Rožmberka dal poté hrad zbořit. Pohltila jej zástavba, zbyla hradní kaple, dnes sv. Václava.  Kostomlaty pod Milešovkou (zřícenina hradu) Zřícenina gotického hradu, postaveného pány z Rýzmburka počátkem 14. stol. V r. 1335 hrad koupil markrabě Karel (později Karel IV.) Roku 1434 dobyt husity. Koncem 16. stol. přestal sloužit jako panské sídlo, byl opuštěn a od poč. 17. stol. zpustl.  Košumberk (zřícenina hradu) Zřícenina gotického hradu z poč. 14. stol. (se zachovanou částí renesančně přestavěného paláce). Rozšířen za vlády Diviše Slavaty z Chlumu v roce 1544. Po požáru v roce 1573 renesančně upraven. V 17. stol. poničen nájezdy Švédů.  Kozel (zámek) Zámek postavený J.V.Černín z Chumenic koncem 18. st. Sloužil převážně jako letní lovecké sídlo. V přízemí je vybaven bazénem. Vzácná je výbava interiérů a soch. Výzdoba pochází z dílny Ignáce Platzera.  Kozí Hrádek (zřicenina gotického hradu) Zřícenina gotického hradu – symbolický památník mistra Jana Husa. Ten zde pobýval a kázal v letech 1412–1414 po nuceném odchodu z Prahy. Po požáru v r. 1438 hrad zpustl a sloužil jen jako zdroj stavebního materiálu.  Krakovec (zřícenina hradu) Hrad vystavěn kolem roku 1383. V 16. století byl renesančně upraven a ještě počátkem 2. poloviny 17. století dále opravován. Po požáru v roce 1783 byl definitivně opuštěn a postupně se měnil ve zříceninu.  Králův Dvůr (zámek) Zámek byl vystavěn r. 1585 Janem mladším z Lobkovic na místě tvrze z 15. stol. a od r. 1594 byl využíván jako lovecký zámek. Na přelomu 17.–18.stol. byl přestavěn do dnešní podoby. V současnosti se zde konají zejména rockové koncerty atp.  Krasíkov - Švamberk (zřícenina hradu) Hrad Krasíkov založen kolem 13. stol. Prvním držitelem Jiří ze Skviřína, purkrabí z Přimdy. R. 1644 hrad zcela vyhořel a r. 1647 byl obsazen švédským generálem Wrangelem. Po vymření rodu Švamberků přešel jako dědictví na Kryštofa z Heissensteinu.  Krásný Dvůr (zámek) Původní mohutnou renesanční tvrz nechal v letech 1720 - 1724 F. J. Černín přestavět na trojkřídlý barokní zámek. Okolo anglický park s řadou romantických staveb. V roce 1945 se stal zámek vlastnictvím státu.  Kratochvíle (zámek) Rožmberský renesanční letohrádek vybudovaný ve stylu italské renesanční vily. V roce 1601 koupil vilu císař Rudolf II., krátce na to ji však získali Eggenbergové a roku 1719 Schwarzenbergové. Cenné interiéry s malířskou a štukovou výzdobou.  Kravaře (zámek) Původní renesnační tvrz byla poškozená za třicetileté války. V polovině 17. stol. přestavěna na barokní zámek. Do roku 1738 vlastní zámek Eichendorfové, poté začíná střídat majitele. V roce 1937 vyhořel. Opravován v letech 1953 - 1971.  Kroměříž (zámek) Arcibiskupský zámek s komplexem zahrad a obrazárnou, rezidence olomouckých biskupů, byl původně gotický, později renesanční hrad. Během 30leté války byl zničen.V 17. st.byl postaven raně barokní palác. Po ničivém požáru byl obnoven v rokokovém stylu.  Křimice (zámek) Barokní zámek byl vystavěn na místě starší tvrze r. 1732 F. V. Vrtbou, v 19. stol. byl přestavěn v empírovém slohu. Po roce 1945 zde byl internát, domov mládeže a později depozitář muzea. V roce 1994 byl zámek vrácen původním majitelům.  Křivoklát (hrad) Rozlehlý gotický hrad, původně lovecký hrad Přemyslovců, přestavěný na konci 15. stol. pro Vladislava Jagellonského. V 16. stol. vězení. R. 1643 vyhořel, na přelomu 19. a 20. stol. rekonstruován pro Fürstenberky.  Kuks (zámek) František Antonín Špork budoval od r.1695 lázeňské středisko. V l.1707–1717 postaven špitál s kostelem, kryptou, klášterem Milosrdných bratří a lékárnou. Sochařská výzdoba od barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna. Koncem 18.st. přestavba špitálu.  Kumburk (zřícenina gotického hradu) Zříc. hradu Markvarticů z poč. 14. stol. Prodán Janem z Kumburka r. 1406 Janu Krušinovi z Lichtemburka. Vnější opevnění post. 1437–56 Hynek Kruš. z Licht. V 16. stol. maj. Trčků. Poničen Švédy, r. 1658 pobořen na příkaz císaře.  Kunětická Hora (hrad) Pozdně gotický hrad Pernštejnů vzniklý přestavbou staršího objektu na přelomu 15. a 16. stol. s unikátním opevňovacím systémem. Poničen švédskými vojsky r. 1645. Restaurován na počátku 20. stol. podle plánů architekta D. Jurkoviče.  Kunín (zámek) Zámek postavil pro Fridricha Harracha z Rohrau v letech 1726-34 architekt J.L. Hildebrandt. Podle nepravidelného uspořádání místností bylo do novostavby pojato starší jednopatrové sídlo. Zámek ve správě Muzea Novojičínska je zpřístupněn veřejnosti.  Kunštát (zámek) Klasicistní zámek s pozůstatky románsko-gotického hradu ze 13. st. Od roku 1448 je majitelem Jiří z Kunštátu a z Poděbrad. Přestavěn renesnačně v 16. a barokně v 17. stol. Dnešní vzhled získal na přelomu 18. a 19. st.  Kurovice (hrad) Tvrz se připomíná r. 1276 jako léno olomouckých biskupů, tehdy se odtud psal Zášit z Kurovic. Razantně přestavěna Vrchlabskými v l. 1482-1565 a Jáchymem Zoubkem ze Zdětína v 2. pol. 16. stol. R. 1630 dostavěl Václav F. Eusebius Lobkovic druhé patro tvrze. Později užívána jako pivovar a bytový dům.  Kvasiny (zámek) Tvrz založena poč.17.stol., r.1700 rozšířena na zámek. R.1824 Antonín Slivka ze Slivic přestavěl pozdně klasicistně. Josef Huppmann de Valbela v r.1874 přistavěl pseudoslohovou jednopatrovou budovu. Kol. r. 1900 Vilém Königswarter zřídil kapli.  Květná zahrada Kroměříž Květná zahrada vznikla za biskupa Karla II. Lichtensteina-Kastelkorna v 2.pol.17.st. podle návrhu architektů F.Luchesse a G.P.Tencalla. V 19.st. zbudován nový přístup od města. Projekt vypracoval A. Arche a realizován byl v lete...  Kynžvart (zámek) Meternichovský zámek vystavěný v letech 1681 - 1691. Dnešní podobu klasicistní vily dostal přestavbou z barokního zámku. Cenné jsou stylové klasicistní interiéry. Okolo rozsáhlý anglický park s drobnými romantickými stavbami.  Landštejn (zřícenina hradu) Mohutný hrad s románským jádrem, rozšířený pozdně goticky a renesančně. R. 1771 zničen požárem a opuštěn. V posledních letech rekonstruován.  Lanšperk (zřícenina hradu) Zřícenina hradu. R. 1285 darován Václavem II. Závišovi z Falkenštejna. R. 1304 majitelem zbraslavský klášter, r. 1358 litomyšlské biskupství. Dobyt za husit. válek (1425, 1429), poté rychle měnil majitele. Opuštěn zač. 17. stol.  Ledeč nad Sázavou (hrad) Původně gotický hrad ze 14. stol. přestavěn renesančně, upraven barokně. Po smrti Jana z Říčan a z Ledče (r. 1488) patřil Mikuláši Trčkovi z Lípy, po něm Burian Trčka a po jeho smrti připadlo Markétě z Říčan. Naposledy obnoven po požáru r. 1879. Hrad postupně prochází rekonstrukcí.  Lednice (zámek) Zámecký areál na seznamu UNESCO. Gotická tvrz byla po r. 1632 přestavěna Liechtensteiny na rozsáhlý barokní zámecký areál. Další barokní přestavby před r. 1698 a před r. 1730, empírové po r. 1812. Po r. 1846 přestavěn v novogoti...  Lemberk (zámek) Malebný původně gotický hrad První zprávy o hradu z pol. 13. stol., majetkem Havla Markvartice, v 16. stol. přestavěný na renesanční zámek, upravený barokně. Posledními majiteli Auerspergové byl Lemberk r. 1945 zestátněn.  Lešná (zámek) Zámek vznikl přestavbou gotické tvrze ze 14. stol. přestavěná poč. 17. stol. na renesanční zámek. V pol. 18. stol. upraven barokně, na konci 19. stol. přestavěn Kinskými klasicistně. R. 1945 znárodněn a téměř 30 let sloužil jako škola. Zchátralý přešel do správy muzea, rekonstrukce v l. 1983 - 2011.  Letovice (zámek) Soubor zámeckých budov přestavěn z původního gotického hradu. Roku 1424 dobyt a poškozen husity. V r. 1570 přestavěn na renesanční zámek. Dvakrát poničen požárem v 17. a 18. st. Roku 1724 přestavěn barokně, v 19. st empírově upraven.  Liběchov (zámek) Původně vodní tvrz ze 14. stol. přestavena ve druhé polovině 16. stol. v renesanční zámek, v letech 1720 – 1731 přestavěn na letní sídlo. Počátkem 19. stol. klasicistní úpravy zámku. Dnes muzeum asijských kultur.  Libochovice (zámek) Raně barokní zámek byl gotickou tvrzí. Zpustla a v r. 1560 byla přestavěná na zámek. Po vyhoření znovu obnoven v letech 1683–90 stavitelem A. della Porta pod dohledem majitele Gundakara z Ditrichštejna. Zámek obnovován v le...  Libštejn (zřícenina hradu) Založen před r. 1361 Oldřichem Tistou z Hedčan. Od konce 14. st. patří Kolovratům. R. 1430 oblehli hrad husité. Hrad rychle chátral, již r. 1590 se uvádí jako pustý. Jeho funkci jako střediska panství převzal Liblín.  Lichnice (zřícenina hradu) Zřícenina raně gotického hradu založeného ve 13. stol. jako královský hrad v místech hradiště Světlík. Od r. 1261 majetek Smila z Ronova. V 15. stol. rozšířen, často obléhán a dobyt. V 16. stol. byl za Trčků přestavěn. Po třicetileté válce opuštěn, po r. 1700 zříceninou.  Lipnice nad Sázavou (hrad) Mohutný hrad založený na poč. 14. stol., prvně písemně zmíněným majitelem Raimund z Lichtenburka, dále např. páni z Lipé. Poté přestavěný pozdně goticky, upravený renesančně i barokně. R.1869 zpustl po požáru. Od roku 1925 postupně rekonstruován.  Lipý (hrad) Chval z rodu Ronovců založil r.1277 vodní hrad Lipý. Po požáru r.1515 opraven v renesančním slohu. Za Kouniců r.1681 již pustý. R. 1820 zámek definitivně vyhořel. V 90. letech min. stol. zahájen archeologický průzkum a zbytky byly zakonzervovány.  Litice - Záchlumí (hrad) Gotický hrad byl založen koncem 13. stol. Půtou z Potštejna. Za Václava II. se stal majetkem koruny. Goticky přestavěn pro Jiřího z Poděbrad. Od r. 1495 v majetku Viléma z Pernštejna, přestal být sídlem a postupně chátral. R. 1657 uváděn jako pustý. V průběhu 20. stol. prošel několika opravami.  Litice (zřícenina hradu) Zbytky hradeb a příkopu hradu jehož zakladatelem je uváděn Drslav, prefekt plzeňský. Hrad vznikl koncem 12. stol. a počátkem 15. stol. byl již opuštěn. Původní hrad nebyl nejspíše kamenný, protože zbytky zdiva jsou mladšího původu.  Litomyšl (zámek) Renesanční zámek, původně hrad. První zmínka pochází ze začátku 8. stol. Mezi lety 1567–81 ho nechal přestavět Vratislav z Pernštejna pro sebe a svou choť. Současně se zámkem byla založena i zahrada, která byla upravena a rozšířena v 18. stol. Památkou UNESCO od r.1999.  Lnáře (zámek) Renesanční zámek byl vystavěn v r. 1577 Volfem Novohradským z Kolovrat na místě starší tvrze. Stavba byla dokončena patrně až r. 1593. Později zámek často měnil majitele, a v r. 1999, tedy 333 let od jeho založení, byl poprvé zpřístupněn veřejnosti.  Loket (hrad) Gotický královský hrad založen ve 13. stol. na místě starší románské stavby, rozšířen v době Václava IV. a v 16. stol. upraven. V 19. stol. částečně rozbořen, zřízena věznice. Od r. 1898 je zde městské muzeum.  Loučeň (zámek) Zámek postaven na místě starší tvrze r. 1704 majitelem Arnoštem Karlem z Valdštejna. Daší přestavbou zámek prošel v l.1767–71.V r.1945 byl zámek zkonfiskován. Po r. 1968 jej převzal Ústř. dopr. institut a zámek byl opraven. Nyní restaurace a hotel.  Lukov (zřícenina hradu) Rozsáhlá zřícenina gotického hradu se zachovaným pilířovým mostem a vstupní branou. Postaven zřejmě v 1. pol. 13. stol. Rozšiřován ve 14. a 15. stol. Několikrát obléhán a dobyt. Koncem 18. stol. opuštěn, poté rozebírán jako zdroj stavebního materiálu. V současnosti prochází postupnou rekonstrukcí.  Lysice (zámek) Původní tvrz přebudovaná v 16. stol. na renesanční zámek. Často střídal majitele. Roku 1730 bylo přistavěno barokní divadlo - později zničeno požárem. Ve 30. letech 18. stol. barokně upraven. Dnešní podobu získal po empírových...  Malenovice (hrad) Hrad tzv. plášťového typu, přestavěný ve 14. st. ze starší tvrze. R. 1427 dobyt husity. Často střídal majitele a byl několikrát přestavován. V baroku dostaven Jakubem Arnoštem z Lichtenštejna – Kastelkornu. Po požáru r. 1951 slouží jako muzeum.  Malešov (tvrz) Tvrz postavna koncem 14. století, na místě skromnějšího sídla, kutnohorskou rodinou Ruthardovců, později uváděných z Malešova. V 18 stol. přestavěna na sýpku. Na přelomu 18. a 19. stol přistavěny zámecké objekty.  Manětín (zámek) Zámek stojí na místě tvrze (13. stol.), která byla krátce před r. 1600 přestavěna Jeronýmem Hrobčickým z Hrobčic na renesanční zámek. Po požáru r. 1712 barokně přestavěn, arch. T. Hafenecker. R. 1945 zámek zkonfiskován rodu Lažanských, poté zde bylo sídlo ředitelství Státních lesů a později muzeum.  Mělník (zámek) Hrad přestavěný na zámek, tradiční věnné sídlo královen. Pův. hradiště Pšovanů, později vybudován kamenný románský hrad (10. stol.), několikrát goticky přestavován. V 16. stol. přestavěn na renesanční zámek, v 17. st. barokně upraven. Dnešní podoba z konce 19. st.  Mikulov na Moravě (zámek) Zámek přestavěný z románského hradu. V 16. a 17. st. renesančně upravován. V r. 1718 vyhořel a byl barokně přestavěn. Zdržoval se tu Napoleon a v r. 1866 zde bylo podepsáno prusko - rakouské příměří. V r. 1945 poškozen požárem, poté zrekonstruován.  Milotice (zámek) Původně vodní tvrz, přestavěná na renesanční opevněný zámek. Poškozen za tureckého a tatarského vpádu roku 1663. Po požáru v r. 1705 zásadně barokně přestavěn a byl zde zřízen park ve francouzském stylu.  Mlázovice u Jičína (tvrz) Okrouhlé tvrziště je pozůstatkem tvrze z poloviny 14. století. Tvrz byla dobyta a zničena husity roku 1424. Dochovaly se valy, příkop, centální pahorek a ve sklepě přilehlého domu druhotně osazený portál.  Mnichovo Hradiště (zámek) Barokní zámek, pův. renesanční. Od r. 1627 majetkem rodu Valdštejnů. Koncem 17. stol. byl zámek barokně přestavěn zároveň s konírnami a sallou terrenou. V r. 1833 se zde konala schůzka panovníků Svaté aliance, na které byla upevněna moc Rakouska-Uherska, Ruska a Pruska.  Mníšek pod Brdy (zámek) Zámek byl středověkou tvrzí, za vlády Přemyslovců přestavěnou na lovecký hrádek.V r. 1487 zbudovali na místě hrádku zámeček Vratislavové z Mitrovic. Ten byl zpustošen třicetiletou válkou a nový majitel na ruinách zámečku vysta...  Modrá (archeoskanzen) V místě původního velkomoravského osídlení byl vybudován archeoskanzen. Zachycuje hypotetickou rekonstrukci sídliště rozděleného na mocenskou, fortifikační, církevní a hospodářskou část. Jsou zde naučná představení, pokusné tavby kovů, výroba keramiky, zemědělská výroba i archeologický výzkum.  Mohyla míru (památník) Mohyla míru byla vybudována v r. 1912 jako memento všem válkám, později byla přistavěná budova muzea. Jde o 1. mírový památník v Evropě, postavený dle návrhu Josefa Fanty. Návrší, na kterém mohyla stojí, 324 m.n.m., je nejvyšším bodem v krajině. Vedle mohyly je pomník brigádě gen. majora Jirčíka.  Mokrosuky (zámek) Zámek vzrostlý z vodní tvrze vystavěné Volfem Gothartem Perglerem z Perglasu (či jeho synem) po r. 1579. Za 30ti leté válce zde byli ubytováni vojáci Baltazara Marradase. Později majetek Račínů z Račína. Další přestavby v pol. 18. stol.  Moravská Třebová (zámek) Původně hrad ze 14. st. Koncem 15. st přestavěný na zámek. Portál patří mezi první renesanční památky u nás. Po požáru v r.1509 rozšířován. Roku 1643 jej vydrancovali Švédové. V r. 1840 vnitřní zámek (bývalý hrad) vyhořel a byl z větší části stržen.  Moravské Budějovice (zámek) Zámek nechal postavit v letech 1666 - 1672 Rudolf Jindřich ze Schaumburku. Vznikl přestavbou čtyř renesančních měštanských domů a radnice se sgrafitovými psaníčky a renesančním portálem s letopočtem 1592. Dnes je zde městské muzeum a knihovna.  Mrač u Benešova (tvrz) Tvrz v obci, kde dříve bývala stará tvrz postavená Zdislavem z Mrače kolem r. 1318. Benešovicové postavili v 2. pol. 14. stol. tvrz novou. Jejich potomci zde žili do r. 1540, kdy tvrz koupil Jaroslav ze Šelmberka. Za třicetileté války zpustla. V 17. stol. upravena na sýpku a v 19. stol. na byty.  Náchod (zámek) Renesanční zámek vznikl přestavbou hradu za Smiřických v 2. pol. 16. stol. Siluetě zámku dominuje válcová věž s ochozem, fasády jsou zdobené sgrafity. Další pozdně renesanční úpravy provedl Octavio Piccolomini, který získal zámek jako pobělohorský konfiskát. Zámek je postupně rekonstruován.  Náměšť na Hané (zámek) Zámek nechal v r. 1766 postavit v raně klasicistním stylu zároveň s parkem hrabě Ferdinand Bonaventura z Harrachu. R. 1945 byl zámek majitelům zkonfiskován a od 1. 7. 2000 je majetkem městyse Náměšť na Hané.  Náměšť nad Oslavou (zámek) Zámek přestavěný z gotického hradu. Renesanční podobu dostal v 16. st. za Jana Staršho ze Žerotína. R. 1760 vyhořel, obnoven Haugvici. V ineriérech cenná sbírka tapiserií. Po zestátnění sloužila část zámku jako příležitostná prezidentská rezidence.  Nebílovy (zámek) Zámek byl původně tvrzí založenou pány z Nebílova poprvé zmiňovanou r. 1673. V r. 1706 byla přestavěna na barokní zámek stavitelem Jakubem Augustonem dle návrhu architekta J. L. Hildebrandta. V letech 1785–1789 byl zámek rekonstruován a opraven.  Nelahozeves (zámek) Renesanční zámek postavil Florián Griespek z Griechspachu a jeho syn Blažej v l. 1552-1614. Za třicetileté války zámek poškozen, r. 1623 byl prodán Polyxeně Pernštejnské z Lobkowicz. Po r. 1652 opraven, sloužil jako správní budova, později jako lazaret. R. 1948 zestátněn, r. 1993 vrácen Lobkowiczům.  Nemile (tvrz) Původní středověká tvrz přestavěna v renesančním slohu vladykem Kryštofem starším Huberckem z Belnsdorfu.  Nižbor (zámek) Barokní zámek poprvé zmíněn jako hrad, založený Otakarem II. v r. 1265. Dobyt husity r. 1425. V 16. stol. přestavěn na renesanční zámek. Následovala přestavba barokní v 18. stol. Hrad byl střediskem kraje a sídlem královského purkrabího.  Nová Horka (zámek) Původně tvrz připomínaná až v 16. stol. Od roku 1660 do roku 1945 v majetku hrabat Vetterů z Lilie. Nejprve přistavena kaple a v pol. 18. stol. tvrz přestavěna na barokní zámek. Dnes znovu zpřístupněn a je sídlem Muzeum Novojičínska.  Nové Hrady (hrad) Rozlehlý gotický hrad Rožmberků, husité poničili r. 1467, obnoven v 1. polovině 16. století, opět poškozen výbuchem střelného prachu (r. 1573) a zemětřesením (r. 1605). Opraven, dobyt r. 1619 generálem Buquoyem. Obnoven a rozšíře...  Nové město nad Metují (zámek) V r.1501 založil Jan Černický z Kácova gotický hrad. V 16.st. přestavěn v renesanční zámek. V l. 1651-1660 ranně barokní přestavba. V l. 1908-13 bratři Bartoňové nechali zámek přestavět architektem Jurkovičem a později architekty Janákem a Kyselou.  Nové Zámky (zámek) Zámek, vzácný doklad raně renes. zámec. architektury, byl stavěn od r. 1561 Závišem z Vickova. Poté střídání majitelů – zámku neprospělo, zbylo jen torzo. V 16. stol. úvahy o dokončení stavby, ale bez realizace. V posl. době zahájena gener. oprava.  Nový Hrad Jimlín (zámek) První zmínka ze 14. stol., kdy Záviš z Jimlína, postavil nad obcí svoji tvrz. Po roce1465 přestavena na hrad. Později renesančně přestavěn. V letech 1815-1816 sloužil jako vojenský špitál. Po r. 1949 chátrá. Nyní opraven a zpřístupněn.  Nový hrad u Blanska (hrad) Hrad byl postaven ve 14. stol. Václavem IV. byl zastaven pánům z Boskovic, v jejich majetku byl do r. 1597, kdy byl zděděn Lichtejštejny. R. 1470 dobyt vojsky M. Korvína. Obnoven r. 1493 bratry Černohorskými z Boskovic. R. 1645 dobyt Švédy, poté částečně opraven. Od r. 1990 postupně rekonstruován.  Nový Hrádek u Lukova (zřícenina hradu) Původně lovecký hrádek z pol. 14. stol., tvořen dvěma hrady - starší gotickou částí a předním hradem, který vznikal postupně od 15. stol. R. 1645 dobyt a pobořen Švédy. Starší část zůstala zříceninou, přední hrad byl využíván ...  Nový Jičín (zámek) Původně hrad přestavěný z gotického domu. V r. 1500 odkoupen Žerotínovými a přestavěn na renesanční zámek. V r. 1577 přeměněn na radnici. Za třicetileté poničen. Později upravován barokně, klasicistně a romanticky. Nyní je zde vlastivědné muzeum.  Okoř (zřícenina gotického hradu) Rozsáhlé zříceniny hradu z konce 13. století založeného Rokycanskými. V 15. století přestavěn a rošířen. Od roku 1666 již uváděn jako pustý. V letech 1700-1712 znovu opraven až v r. 1773 po konfiskaci se definitivně stal ruinou.  Okříšky (zámek) Zámek vznikl koncem 16. stol. přestavbou starší tvrze rytířským rodem z Hrochova v renesančním slohu vyzdobený sgrafitovou fasádou, která zůstala zachována i pod pozdější barokní omítkou. Po roce 1945 zámek užívalo JZD.  Opálka (tvrz) Velká gotická tvrz, někdy dokonce označovaná jako hrad, z konce 14. století, vystavěná Buškem ze Strážova. Renesančně přestavěna v 16. století. V 18. století tvrz přestala sloužit jako panské sídlo a stala se obydlím úředníků.  Opočno (zámek) Renesanční zámek vystavěný r. 1560 Vilémem Trčkou z Lípy. Trojkřídlá stavba s arkádovým nádvořím. Fasády a interiéry změnily pozdější barokní úpravy. K zámku patří i hospodářské budovy, kostel, míčovna, konírny a letohrádek.  Orlík nad Humpolcem (hrad) Zřícenina hradu postaveného ve 14. stol. parvděpodobně Jindřichem z Dubé. Za 30. leté války pobořen a využíván k hosp. účelům, pomalu chátrá a kámen je rozebírán ke stavebním účelům. Od roku 1997 je hrad konzervován a zpřístupněn veřejnosti.  Orlík nad Vltavou (zámek) Původně gotický hrad, později rozšířen renesančně. Po r. 1802, kdy vyhořel, byl obnoven Schwarzenbergy. V polovině 19. století novogoticky přestavěn.  Oslavany (zámek) R. 1225 zal. klášter cisterciaček, opuštěn 1525. Po r. 1577 Kryštofem z Althanu západně od kláštera postaven renesanční zámek, v 18. stol. upraven barokně a klasicistně. Po r. 1945 majetkem státu (skladiště). Od r. 1996 probíhala renovace.  Pardubice (zámek) Původně vodní tvrz, ve 14. st. přeměněna na hrad. Za Pernštejnů přestavěn na renesanční zámek. Čtyřkřídlá budova do jejíž severozápadního nároží byla pojata mohutná hradní věž. Dochované opevnění s dělovými rondely.  Pátek nad Ohří (zámek) Barokní zámek na vysokém pravém břehu Ohře, uvnitř areálu starých i novějších hospodářských budov, které jej z návsi téměř zakrývají. Vznikl přestavbou letohrádku roku 1697. Pozoruhodná centrální disposice vrcholící střešním polopatrem se stanovou střechou a věžičkou.  Pavlov (archeopark) Archeologický park Pavlov, postavený z podstatné části pod zemí, byl vybudován v letech 2014-2016 na místě archeologického naleziště a dokumentuje nálezy z doby lovců mamutů. Dne 28. května 2016 byl otevřen veřejnosti.  Pecka (hrad) Gotický hrad postavený kolem r. 1322, přestavěn na renesanční zámek. Rozšířen za Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic. Opuštěn po požáru r. 1830. Postupně opravován, zejména Harantovský palác.  Pernštejn (hrad) Gotický hrad, později renesančně přestavěn. Byl postaven zřejmě ve 13. stol., snad Štěpánem z Medlova. Prvně zmiň. r. 1285. V 15. a 1. pol. 16. stol. opevněn a renes. rozšířen (Vilém II. z Pernštejna). R. 1596 hrad koupil Pavel K...  Pevnost Josefov - Bastion No. I a podzemí Mohutná bastionová pevnost byla vybudována v l. 1780-87 na podnět císaře Josefa II. pro střežení Náchodské branky proti invazi Prusů. Projekt vypracoval inženýr a generál Duhamel de Querlonde. Raritou je systém podzemních chodeb (45 km). K obléhání pevnosti nikdy nedošlo, Prusové ji r. 1866 obešli.  Pirkštejn (hrad) Původně gotický hrad založený v první polovině 14. století Jindřichem z Lipé. Pak přešel do majetku pánů z Pirkenštejna. Roku 1447 vyhořel. Dále se majitelé střídali. V letech 1713–1724 byl upraven na faru a zvonici.  Plasy (klášter) Cisterciácký klášter zal. r. 1144 kníže Vladislav II. R. 1421 byl vypálen husity. V l. 1628–1740 barokně přestavěn (arch. J. B. Santini, K. I. Dientzenhofer). R. 1785 zrušen (josefínské reformy). Od r. 1826 v majetku kancl. Metternicha, po r. 1945 zestátněn. Od r. 1995 je Národní kulturní památkou.  Ploskovice (zámek) Zámek nechala roku 1720 postavit Anna Marie Toskánská. Stavitelem byl Kilián Ignatz Dietzenhofer. Zámek prošel úpravami a dnešní podoba je z 2. pol. 19. století.  Plumlov (zámek) Raně barokní zámek (s pozůstatky hradu na nádvoří) vystavěn za Lichtenštejnů. Mělo jít o čtyřkřídlou stavbu, pro nedostatek financí ale vzniklo jen jedno nedokončené křídlo (úzké a 35 m vysoké). Po ničivé vichřici v r. 1801 měl být zbořen.  Pohansko (Velkomoravské hradiště) Velkomoravské hradiště z 9 stol. Patrně zde sídlil člen vládnoucího rodu Mojmírovců. Na ploše hradiska je velmožský dvorec s kostelem, pohřebiště a různé budovy. Hradiště se dělí na centrum (27 ha), jižní a severní předhradí. Výzkum započal r. 1959 prof. F. Kalousek. V jižní části empírový zámeček.  Polná (zámek) Zámek byl původně hradem ze 13. stol., ale roku 1584 ho Zachariáš z Hradce přestavěl v renesančním stylu. V roce 1922 koupila zámek tělovýchovná jednota Sokol. Dnes je zde umístěno muzeum a v pravém křídle zámku probíhají muzejní výstavy  Pořešín (hrad) Zřícenina hradu. Připomínaný prvně r. 1312, založen Bavory ze Strakonic. Směnou za Vitějovice přešel do rukou příbuzných vladyků, kteří se po něm psali. Po r. 1423 se stal maj. Rožmberků, kteří ho r. 1434 nechali zbořit (hrozba opevnění husity).  Potštejn (zřícenina hradu) Zřícenina gotického hradu, založeného Prockem z rodu Drslaviců koncem 13. stol. V 16. stol. přestavěn a rozšířen Vilémem z Pernštejna, v 17. stol. opuštěn. V 18. stol. upraven hrabětem Harbuvalem de Chamaré.  Prostějov (zámek) Zámek vybudoval v letech 1522 - 1526 Jan z Pernštejna. Úpravy zámku byly provedeny počátkem 20. století a fasáda získala sgrafitovou výzdobou. Dnes je zámek v majetku města Prostějov a spravován je odbor výstavby MěÚ.  Prostiboř (zámek, hrad) Zřícenina patrového zámku, který byl v 18. století postaven přestavbou z hrádku Habarta ze Svržna a Tasnovic z konce 13. století. Od r. 1372 ve vlatnictví kladrubských, ti jej využívali jako úkrytu pro své poklady a i jako vězení.  Přimda (hrad) Zřícenina hradu, dle Kosmy vyb. r. 1121 Němci (asi Děpold II. z Vohburku) na našem území. Knížetem Vladislavem obležen a dobyt. R. 1427 dobyt husity. V 15. a 16. stol. často zastavován. V 16. stol. stav. úpravy za pánů ze Švamberka. Postupně zpustl.  Ptení (zámek) Opuštěný čtyřkřídlý renesanční zámek s okrouhlými věžemi v nárožích. Postaven poč. 17. st. snad na místě starší tvrze Hynkem Šarovcem. Poté patřil Miniattiům, olomouckým klariskám, Saint Genoisům a Liechtensteinům. Od r. 1936 patří městu Prostějov.  Rábí (hradní zřícenina) Nejmohutnější zřícenina hradu v Čechách zal. pány z Budětic poč. 14. stol. Později jej vlastnili Švihovští, významně rozšířili za účasti stavitele Benedikta Rejta. Po 30ti leté válce zpustl. R. 1421 zde přišel o druhé oko Jan ...  Račice-Pístovice (zámek) Původní hrad loupeživého rytíře Friduše z Linavy. Často střídal majitele. Hanuš Haugvic z Biskupic jej po r. 1570 přestavěl na renesanční zámek. Následně rozšiřován.V 19. století, za Jana Mundyho, byla velká část zámku empírově upravena.  Radíč (zámek) Barokní zámek vznikl přestavbou tvrze (14. stol.) v 2. pol. 17. stol. Zámek vystřídal řadu majitelů, r. 1949 byl zestátněn a sloužil jako depozitář památkového ústavu. V 80. l. 20. stol. část. opraven. R. 2003 vrácen v restituci, prodán. Dnes je v majetku spol. Kavalen Beta a je postupně opravován.  Radim (zámek) V r. 1610 Karel Záruba z Hustiřan na místě bývalé tvrze postavil renesanční zámek, který se téměř v původní podobě zachoval dodnes. Od roku 1948 do roku 1990 vlastnil zámek stát, pak vrácen v restituci potomkům Jaroslava Bukovského.  Raduň (zámek) Původně tvrz z 15. st., v pol. 17. st. přestavěna na renesanční zámek. Na počátku 19. st. již chátral. Jan Larisch-Mönnich jej zboural a postavil zde nový empírový zámek. Později romanticky upraven.  Radyně (hradní zřícenina) Zřícenina hradu založeného v pol. 14. stol. Karlem IV. V husitských válkách hrad zastaven a koncem I5. stol. zpustl. V 16. stol. opuštěn. Postupně opravován.  Rájec nad Svitavou (zámek) Původně dvě tvrze. Jedna z nich přestavěna v r. 1570 na renesanční zámek. Na přelomu 17. a 18. st. vyhořel. V r.1763 vznikl na jeho místě zámek ve stylu Ludvíka XVI. Rokokové interiéry v 19. st. nahrazeny romantickými - z...  Rajhrad u Brna (klášter) Klášter byl založen přibl. r. 1048. V l. 1721-1730 byl přestavěn (architekti G. Santini-Aichel a Ch. A. Oestl). Po násilném přebrání r. 1950 byl objekt využíván (a značně poničen) armádou. R. 1997 byla obnovena klášterní komunita...  Rataje nad Sázavou (zámek) Trojkřídlý zámek na místě gotického hradu (zbytky v severním křídle), přestavěný renesančně koncem 16. století a barokně kolem roku 1672. Budovy na předhradí (bývalý pivovar) jsou převážně renesanční. Za zámkem jsou zbytky ohradní zdi kolem parku.  Ratibořice (zámek) Lorenzo Piccolomini vystavěl letech 1702-1708 zámek v barokním slohu. Počátkem 19. století Kuronští přebudovali zámek ve stylu klasicismu a empíru. Zámecký park vytvořen kolem r.1810.  Rokštejn (zřícenina gotickeho hradu) Zřícenina hradu založeného patrně Hrutem z Kněžic. První zmínky z r. 1289. Po r. 1359 velkoryse přestavěn a luxusně zařízen. Na přelomu 14. a 15. st. odkoupen Valdštejny. Za husitských válek poškozen, v druhé pol. 15. st. opuštěn a již neobnoven.  Rosice (zámek) Jan st. ze Žerotína v l. 1570—1597 vystavěl v místech hradu renesanční zámek, dvoupatrovou budovu s obdélníkovým nádvořím a otevřenými arkádami. V druhé pol.18. st. zámek částečně přestavěn barokně. Kolem zámku zřízen park. R.1925 zámek zestátněn.  Roštejn (hrad) Gotický hrad pánů z Hradce ze 14. stol., renesančně upravený na lovecké sídlo. V pol. 20. stol. zrekonstruován.  Rotštejn (hrad) Kdysi mohutný hrad byl postaven ve 2. pol. 13. st. R.1514 byl zmiňován jako pustý. Za třicetileté války zde v dutinách skal budovalo příbytky prchající obyvatelstvo.  Rotunda sv. Jiří a sv. Vojtěcha na Řípu Na hoře, pokládané tradičně za duchovní střed Čech, vznikla neznámo kdy dřevěná kaple, nahrazená po 1126 Soběslavem I. jako poděkování za vítězství nad Lotharem III. u Chlumce kamennou rotundou. V 19. stol. puristická úprava, rekonstrukce 1966–74.  Roudnice nad Labem (zámek) Barokní zámek byl postaven za Václava Eusebia z Lobkowicz v l. 1652-1684 na místě hradu z 12. stol. V 18. stol. vyhořel, poté byl opraven. Za 2. sv. války zde byla německá kasárna. R. 1948 byl zestátněn a využíván armádou. V 90. l. 20. stol. byl vrácen Lobkowiczům. Veřejnosti zpřístupněn r. 2012.  Rožmberk nad Vltavou (hrad) Jeden z nejstarších hradů Vítkovců, postaven jako dvojhradí. Dolní hrad je z pol. 13. stol., přestavěný renesančně a v 19. stol. upravený ve stylu anglické novogotiky. Z Horního hradu zachována pouze kamenná hláska Jakobínka ze 14. stol.  Rožmitál pod Třemšínem (zámek) Zámek oválného tvaru, vymezený s největší pravděpodobností hradbami bývalého hradu z 13. stol. Hlavní zámeckou budovu nechal v 16. stol. postavit Zdeněk Lev z Rožmitálu. Z hradu zůstala zachována pouze hranolová věž.  Rychmburk (hrad) Zachovalý hrad. Zakl. hradu (zmiň. 1325) Tas z Mrdic. R. 1349 maj. Beneš z Vartemberka, poté páni z Pardubic a Pardusové z Vrátkova. Stavební úpravy: zač. 16. stol. (Jindřich Šťastný z Valdštejna), za Berků (od r. 1558), za Kinských (baroko) 1793–98.  Rymice (skanzen) Obec Rymice je připomínána již roku 1255. Ve 14. století. byla rozdělena mezi několik šlechtických rodů. V obci je soubor lidových staveb hanácké hliněné architektury a pohled do života našich předků. V obci je také zachovalá velká dvoupatrová Tvrz.  Rýzmberk (zřícenina) Zřícenina gotického hradu založeného na přání Přemysla Otakara II. ve 2. pol. 13. stol. Několikrát přestavován. R. 1641 zpustošen Švédy. V r. 1655 pobořen z nařízení císaře Ferdinanda III., od r. 1676 zříceninou.  Sázava (klášter) Bývalý benediktinský klášter založil Sv. Prokop za vlády kníže Oldřicha kolem r. 1032. Byl centrem slovanské vzdělanosti. Z původních románských staveb zbyly jen základy. Nynější stavba ze 14. st. byla přestavěna v době baroka a kolem r. 1860.  Seeberg (hrad) Zrekonstruovaný hrad, byl založen přibližně r. 1200, pravděpodobně jako sídlo chebského ministeriála. R. 1322 byl majitelem Jan Lucemburský; r. 1344 Kašpar Šlik. R. 1461 koupil zpustlý hrad radní Kašpar Juncker. Následovala renesanční zámecká přestavba. Od r. 1703 v majetku města Cheb.  Schwarzenberská hrobka v Domaníně Novogotická centrální stavba kaple s pohřební kryptou postavená podle projektu Jana Schmidta, upraveného D. Deworetzkym v letech 1874–77. Vzhledem k blízkosti rybníků odisolována olověnými deskami. Doloženy pohřby 27 členů ...  Skalice (zámek) První zmínka o vsi je z r. 1263, kdy patří k vimperskému panství. V r. 1494 získává Bohumilice Zdeněk Malovec z Chýnova. Po něm kolem r. 1549 dědí panství Jan Malovec z Chýnova a staví zde ren. tvrz. V r. 1818 zámek přestaven a v r. 1890 přistavili Lumbové západní křídlo. Dnes je používán k bydlení.  Slatiňany (zámek) Gotickou tvrz ze 14. století přestavěl Bohuslav Mazanec z Frymburka po r. 1561 na renesanční zámek. R.1732 Josef František ze Schönfeldu zámek barokně upravil. Auerspergové v 19. stol. upravili zámek neoslohově. R. 1945 zámek ko...  Slavkov u Brna (zámek) Barokní zámek stojí na místě román. tvrze řádu něm. rytířů (zač. 13. stol.). V majetku Kouniců nejprve koncem 16. stol. postaven renesanční zámek, poté barokně přestavěn v obd. 90. let 17. stol. – r. 1752, arch. Domenico Martinelli a Ignác Valmaggini. Rekonstrukce v 70. l. 20 stol. a v l. 2004-2012.  Slezské Rudoltice (zámek) Původně tvrz z přelomu 15. a 16. stol.V letech 1548 - 1565 za Supů z Fulštejna již menší renesanční zámek. Později za Hodiců zámek rozšířen a při zámku zřízen okázalý park.  Slezskoostravský hrad Hrad ze 13.století, v 16. stol. přestavěn na renesanční zámek, zůstalo však původní opevnění, doplněné o dělovou baštu. Po vyhoření pustl a během bombardování byl rozsáhle poničen. Dnes je zrekonstruována věž a předzámčí.  Sloup (skalní hrad) Opevnění, založené ve 14. stol. Ronovci a vypálené r. 1639 Švédy. Koncem 17. stol. nedokončená stavba barokního kláštera, která se stala působištěm poustevníků. Po zrušení poustevny Josefem II. upravili Kinští objekt na romantické výletní místo.  Sloupno (zámek) Břevnovští benediktini nechali v roce 1687 na místě tvrze postavit barokní zámek, který byl v roce 1740 dále rozšířen.  Sokolov (zámek) Zámek má bohatou stavební historii byl několikrát opravován a přestavován po poškození a vypálení. Poslední úpravy zámku byly provedeny majiteli rodinou Nosticů, ve druhé polovině 19. století Dnes je v zámku Okresní muzeum Sokolov.  Sovinec (hrad) Rozsáhlá hradní pevnost se složitým stavebním vývojem od 14. do 17. stol. Majetkem řádu německých rytířů od r. 1642.  Starý Jičín (zámek) Zřícenina ranně gotického hradu z počátku 13. stol. Největší rozkvět v 16. a počátkem 17. stol. majetkem rodu Žerotínů, z této doby renesanční přestavby a přístavby. Za třicetileté války značně zchátral.  Starý Jičín (zřícenina hradu) Zřícenina ranně gotického hradu z počátku 13. stol. Největší rozkvět v 16. a počátkem 17. stol. majetkem rodu Žerotínů, z této doby renesanční přestavby a přístavby. Za třicetileté války značně zchátral.  Stekník (zámek) Rokokový zámek prošel dlouhodobou rekonstrukcí. Byl původně vrchnostenským sídlem postaveným kolem r. 1650. Ve druhé polovině 18. stol. rokokově přestavěn. Zámek má terasovité zahrady a bohatý soubor barokních soch.  Strakonice (hrad) Románsko-gotický hrad ze 13. století založený Bavory ze Strakonic. Část hradu darována řádu johanitských rytířů (r. 1243). Rozšířen pozdně goticky, upraven renesančně a barokně.  Stránov (zámek) V místě tvrze, doložené roku 1429, nechal v letech 1463–68 postavit Ješek ze Sovojovic hrad, jehož nejvýraznějším znakem byla šestiboká vysoká věž. Ve II. polovině 16. století byl upraven renesančně, poslední přestavba 1890–94. Součást rozsáhlého areálu s kostelem a hospodářským dvorem.  Střekov (hrad) Zřícenina gotického hradu ze 14. stol., rozšířeného v 16. stol. Václavem Popelem z Lobkowicz. Za třicetileté války zpustošen, od 17. stol. opuštěn. Romanticky upraven v 19. stol. na výletní místo.  Světlá nad Sázavou (zámek) Zámek vznikl přestavbou tvrze (1393) v renes. stylu, zadanou r. 1567 Burianem III. Trčkou z Lípy. Po r. 1668 přistavěno vých. křídlo. Po r. 1722 barokně přestavěn za Černínů, v l. 1774-75 přestavěn za Kolovratů, empírově upraven po r. 1817. V l. 1949-2011 zemědělská škola. Od r. 2013 noví majitelé.  Svijany (zámek) Zámek postaven patrně před rokem 1565 a největšího rozmachu zažil za Vartenberků. V 17. století se po konfiskacích dostal do majetku Valdštejnů. Následně se panství Svijany dostalo do držby rodu Rohanů, kteří jej připojili k panství Sychrov.  Svojanov (hrad) Původně královský hrad Přemysla Otakara II., rozšířen v 15. stol., stavebně praven renesančně a po požáru r. 1842 empírově.  Sychrov (zámek) Kníže Karel Alain z bretaňského rodu Rohanů přestavil r. 1822 starší zámek na zámek dvoupatrový, čtyřkřídlý s vnitřním nádvořím. Do dnešní novogotické podoby upraven v létech 1847–62 (tehdy přistavěny dvě věže).  Šelmberk (hrad) Hrad založený pány ze Šelmberka před rokem 1318. V 15. století často měnil majitele a v polovině 16. století prodělal renesanční přestavbu. Křídlo nově postavené zámecké budovy přetnulo i hradní příkop. V 17. stol. se uvádí jako pustý.  Špilberk (hrad) Hrad založený králem Přemyslem Otakarem II. ve 13. stol., ve 14. stol. sloužil jako sídelní hrad moravských markrabat, v 17. stol. přestavěn na mohutnou barokní pevnost. Až do konce 2. světové války zde byla věznice a kasárna.  Štáblovice (zámek) Zámek kolem r. 1558 přestavěn ze starší tvrze Rotmberkem z Ketře v renesančním slohu. V 17. stol. zámeček přestavěn v barokním stylu lotrinským majitelem Janem Lescourantem. V r. 2001 zámek prodán soukromé firmě, od r. 2021 zpřístupněn o víkendech veřejnosti.  Štědrá (zámek) Barokní zámek Kokořovců z Kokořova, vystavěný jako nové sídlo majitelů žlutického panství po r. 1730 zřejmě v místech staršího objektu stavitelem J. O. Söllnerem z Útviny. Upravován pozdně barokně po požáru r. 1747 a v 19. stol. V havarijním stavu.  Štěkeň (zámek) Tvrz ve Štěkni byla postavena ve 14. století. V letech 1664-1665 Losiové z Losimthalu původní tvrz přestavěli v raně barokní zámek. Průčelí zámku upravena r. 1784 a v první polovině 19. století po požáru v josefinském slohu.  Šternberk (státní hrad) Romanticky upravený gotický hrad s vestavěným renesančním zámkem. Poničen za husitských válek, za třicetileté války a požárem roku 1578. Opraven a přestavěn roku 1886 za Jana ll. z Lichtenštejna. Dnes hrad spravuje Vlastivěd...  Štiřín (zámek) Zámek byl postaven na místě starší tvrze, která byla zničena při třicetileté válce. V r. 1750 byl přestaven a vznikla trojkřídlá dispozice svírající čestný dvůr. R. 1822 se majitelem zámku stal kníže Rohan. Dnes je zámek využíván ke komerčním účelům.  Švihov (hrad) Pozdně gotický vodní hrad Půty Švihlovského z Rýzmberka, budovaný zřejmě podle plánů Benedikta Rejta. Po třicetileté válce již neobýván, změněn na sýpku, v 19. stol. opuštěn. Po r. 1950 postupně opravován.  Tachov (zámek) Barokní zámek z 18.stol. je dnes sídlem městského úřadu a základní umělecké školy. K vidění je sloupový vestibul s jednoramenným schodištěm a lze nahlédnout do prostoru bývalé hradní věže.  Telč (zámek) Renesanční zámek, původně gotické sídlo-vodní hrad, které dal Zachariáš z Hradce r.1553 přestavět renesančně. Po pánech z Hradce byli majiteli Slavatové, Lichtenštejni a Podstatští.  Točník (hrad) Královský hrad z konce 14. stol., postavený na příkaz Václava IV., upraven renesančně a barokně. Opuštěn v 17. stol. Poslední majitel J. Colloredo-Mansfeld daroval zříceninu při 1. pozemkové reformě Klubu českých turistů.  Tolštejn (zřícenina hradu) Zřícenina středověkého hradu z roku 1337. Hrad sloužil k ochraně cesty z Čech do Lužic. V roce 1642 hrad oblehla a ohnivými střelami vypálila švédská vojska. Nikdy už nebyl obnoven.  Tovačov (zámek) Novorenesanční zámek, původně vodní hrad, byl ve 14. stol. přestavěn a byla postavena více než 90 metrů vysoká věž. V 17.-18. stol. byl přestavěn na šlechtické sídlo. Na konci 19. stol. přibylo novorenesanční křídl...  Trojský zámek V letech 1679 - 1689 nechal hrabě Šternberk vybudovat honosnou vilu, dnes zvanou zámek Troja. Autorem raně barokního projektu je Jean Baptiste Mathey. Bohatá malířská a sochařská výzdoba. Dnes se zde nachází expozice českého umění 19. st.  Trosky (hrad) Hrad založený Čeňkem z Vartenberka na konci 14. století. Dobyt vojskem krále Jiřího z Poděbrad roku 1467. Po třicetileté válce již zříceninou.  Třebíč (zámek) Původně benediktinský opevněný klášter. V pol. 16. st. jej Osovští z Doubravic přestavěli na renesanční zámek. Později upraven barokně. Z kláštera se zachovala pozoruhodná románsko-gotická bazilika. Dnes slouží zámek jako muzeum.  Třeboň (zámek) Barokní zámek, původně tvrz ze 14. stol. V letech1656–72 barokně přestavěna M. Reinerem. V r.1910–11 restaurován architektem M. Blechou. V severovýchodní věži zámku je kaple sv. Serváce se štukovou raně barokní výzdobou. Od r. 2000 majetek státu.  Tuchoraz (tvrz) Zachovalá hranolová věž a části obvodového zdiva původní Tuchorazské tvrze uváděné v písemných pramenech od r. 1295 ve spojení se jménem Lutoš z Tuchoraze.  Týnec nad Sázavou (hrad) Část románského hradu, rozšířeného ve 14. a 15. stol., tvořená rotundou, hranolovou věží, přilehlou původně gotickou budovou a odkrytými základy románského paláce. Dnes na hradě sídlí Městské muzeum, pořádají se zde výstavy, koncerty atp.  Uherčice (zámek) Zámek byl přestavěn z původní tvrze krátce po polovině 16. stol. Byl mnohokrát přestavován v různých slozích. V 80. letech 20. stol. hrozilo zaniknutí zámku, ale od roku 1995 je pod správu Památkového ústavu v Brně, který zahájil...  Uherský Ostroh (zámek) Z r.1318 je listinou doložena první zástava, v níž se sídlo nazývá tvrzí, a od r.1320 je převzali páni ze Šternberka. Na konci 14.stol. držel hrad markrabě Prokop, a proto ho r.1400 obléhal král Zikmund. Dnes je zámek účelové využit(soud).  Valdek (hrad) Zříceniny raně gotického hradu z doby kol. r. 1260 založeného Buzici, za Běškovců z Běškova r. 1346 obléhán. V 16. st. hrad rozšířen o druhý renesanční palác, již r. 1623 byl ale pustý. Dochována gotická věž, palác a mladší opevnění s předhradím.  Valdštejn (hrad) Zřícenina gotického skalního hradu ze 13. stol., romanticky upravená. V 18. stol. se stala známým poutním místem. Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého.  Valeč (zámek) Zámek přestavěný v 16. st. z původního hradu. Renesanční podoba zanikla během barokní přestavby. Sochařská výzdoba z dílny M. B. Brauna. Na konci 19. st. upraven novobarokně. Po II. sv. válce užíván ke školním a ubytovacím...  Valtice (zámek) Rozsáhlé sídlo Lichtenštejnů v barokním stylu na místě renesančního zámku a gotického hradu. Do r. 1726 demolován. Zřízením dvora, dostavbou kaple, divadla a teras vznikla rezidence v dnešní podobě - součást památkové a biosféric...  Velhartice (hrad) Hrad založený na poč. 14. stol., rozšířen pozdně goticky. V průběhu třicetileté války jej získal Martin Huerta, za něhož došlo k vestavbě pozdně renesančního palácového křídla s arkádami. Další úpravy do podoby hradu příliš nezasáhly.  Velké Březno (nový zámek) Zámek postaven r. 1842 - 1854 za Karla Chotka podle plánů vídeňského stavitele Foerstera. R. 1885 podle návrhu drážďanského architekta Fleischera přestavěn do novorenesanční podoby. Součástí zámeckého areálu je cenný přírodně krajinářský park.  Velké Losiny (zámek) V r. 1580 zahájili Žerotínové stavbu zámku na místě starší tvrze. Trojkřídlý zámek s osmibokou věží a arkádovým nádvořím. Nízké a úzké ochozy. Masivní sloupy jsou svisle propojeny s jakýmisi pilastry. V baroku dostavěn nový, samos...  Velké Meziříčí (zámek) Původně pozdně románský hrad Tasovců. V gotice přestavěný na palác a v r. 1578 na renesanční zámek. V r. 1723 zničil zámek požár. Ugartové využili oprav k barokní přestavbě, kterou zámek získal dnešní podobu. V 19. a 20. st. re...  Veltrusy (zámek) Zámek nechal postavit hrabě V. A. Chotek začátkem 18. stol. R. Chotek ho po r. 1750 nechal rozšířit a zvětšil zámecká křídla na dvojnásobek původní délky. Po r. 1804 klasicistně upraven. Areál byl poškozen povodněmi r. 2002.  Veselíčko (zámek) Barokní zámek byl založen na místě starší tvrze v l. 1768–1769 pro rod Podstatský-Lichtenštejn. Ti jej vlastnili až do r. 1945. V r. 1805 po bitvě u Slavkova byla v zámku zřízena polní nemocnice. Dnes slouží jako výchovný ústav pro děti a mládež.  Veselý Kopec (skanzen) Skanzen volně rozptýlených zemědělských usedlostí postavených od pol. 19. st. do 1.pol. 20.st. Expozice je doplněna technickými památkami na vodní pohon.  Veveří (hrad) První zmínka o hradu z r. 1234. Později sloužil jako vězení pro odpůrce Přemysla Otakara II. Ve 13. a 14. st. rozšiřován. Utrpěl obléháním Švédy roku 1645, dobyt však nebyl. V polovině 18. st. dostal hrad svou nynější podobu.  Vikštejn (zřícenina hradu) Hrad vznikl asi v polovině 13. století. Sloužil k ochraně jižní části opavského knížectví. Roku 1648 ho nechal slezský zemský velitel Gonzaga vyhodit do povětří. Hrad byl ponechán svému osudu, zpustl a změnil se ve zříceninu.  Vila Stiassni Funkcionalistická vila Stiassni v Brně-Pisárkách je od r. 2009 ve správě Národního památkového ústavu a zpřístupněna veřejnosti ve stanovené otevírací době.  Vildštejn (hrad) Zachovalý hrad. R. 1224 se po něm psal Gerold, poté Vojtěch Nothaft. V maj. jeho rodu do konce stol. Časté střídání majitelů. Za Gummerauerů v 15. stol. staveb. úpr. V 16. stol. přest. na zámek. R. 1783 vyst. nový zámek na předhradí (Trautenbergové).  Vimperk (zámek) Zámek přestavěný z královského hradu. Postaven před r. 1264, často střídal majitele, přestavěn za Kaplířů po r. 1479, renesanční přestavba v l. 1530–60. Dnešní podoba výsledkem schwarzenberských přestaveb 18. a 19. st. V části zám...  Vízmburk (hrad) Hrad z 2. poloviny 13. století, r. 1447 odkoupen a zbořen Slezany. Znovuzrozen v r. 1972 při archeologickém výzkumu, během kterého získal označení České Pompeje. V současnosti je hrad spravován Sdružením pro Vízmburk a je přístupný veřejnosti.  Vizovice (zámek) Původní klášter Smilheim ze 13. st. byl v 15. st. pobořen Husity. V 16. st. jej nahradil zámek zvaný Nový Smilheim. R. 1749 lehl popelem . V letech 1750 -1766 byl postaven zámek nový. Trojkřídlá dispozice, inspirace francouzskými vzory.  Vlašský dvůr (hrad) Hrad byl založen r. 1300 Václavem II. Sloužil jako centrální královská mincovna. Základem byly mincovní kovárny a ražební síň. Na přelomu 14.-15.st. byl za Václava IV. přestavěn na dvoupatrový palác s věží a kaplí. V 19. st. byl neogoticky upraven.  Vlčtejn (zřícenina hradu) Zřícenina hradu z 13. stol. Původní dřevěný hrad nechal postavit Holen z Vlčtejna. Po roce 1360 přestavěn Rožmberky do dnešní podoby. Hrad často střídal majitele a zpustl po roce 1872. Restaurován ve 40. letech 20. stol.  Vranov nad Dyjí (zámek) Původně hrad poprvé zmiňovaný v Kosmově kronice k r. 1100. V gotice opevněn a rozšířen. R. 1665 vyhořel. V 17. st. přestavěn na barokní zámek. Velkolepý sál předků podle projektu J. B. Fischera z Erlachu. Později upravován klasicistně a romanticky.  Vrchotovy Janovice (zámek) Původní vodní tvrz (či hrad, prameny jsou v tomto ohledu nejednotné) postavená kolem roku 1350 byla přestavěna na jednopatrový zámek, který byl roku 1850 regotizován. Zámek má trojúhelníkové nádvoří. U zámku je rozsáhlý zámecký park.  Vsetín (zámek) Původní tvrz je připomínána r.1464. Arkleb z Víckova okolo r.1600 přebudoval tvrz na renesanční zámek. Josef Wachtler přestavěl l.1833-1834 zámek v klasicistním stylu, renesanční ráz zůstal zachován. R.1915 zámek vyhořel, byl však renovován.  Zákupy (zámek) Na místě zámku stávala gotická tvrz. Berkové z Dubé r.1541 přestavěli v renezanční zámek. Přestavba v r.1665–1715 a v r.1741. V r.1850–1851 upraven ve stylu druhého rokoka pro Ferdinanda V. Interiéry vyzdobil J.Navrátil, zůstaly...  Zalužany (zámek) Rokokově upravený renesanční zámek v podobě po přestavbě z let 1772-1775. Po r. 1990 stavbu zrestituovali původní majitelé a po nutných opravách pronajali rodině Carla Albrechta Waldsteina do r. 2005 jako rodinné sídlo. Běžně nepřístupný zámek je nabízen pro konání svateb nebo k pronájmu.  Zbiroh (zámek) Zámek vznikl přestavbou staršího hradu počátkem 17. stol., tu provedl Rudolf II. Za třicetileté války byl vypálen a poté sloužil jako vězení. R. 1943 zde byl štáb SS, armáda zámek opoustila r. 1997 a 18.6.2005 byl otevřen pro veřejnost.  Zbořený Kostelec (zřícenina hradu) Zřícenina hradu poprvé zmiňovaného v r. 1341. V r. 1450 byl dobyt Zdeňkem Konopišťským ze Šternberka. Ten dal hrad obnovit jako vojenský opěrný bod pro velké množství vojáků.  Zelená Hora (zámek) Po r. 1420 postaven hrad, 1669-96 přest. Šternberky na barokní zámek. Od r. 1726 patřil Martinicům, poté Colloredo-Mansfeldům (od 1784). R. 1817 zde nalezen Rukopis zelenohorský. V l. 1852-1931 patřil Aueršperkům. Po r. 1948 sídlem armády (PTP).  Zlatá Koruna (klášter) Cisterciácký klášter královského založení (1263) uprostřed statků Vítkovců. Několikrát poškozen (1278 Vítkovci, 1420 husité), barokně obnoven po třicetileté válce. Zrušen 1785, do poč. 20. stol. utilitární využití, pot...  Zlenice (hrad) Zřícenina hradu založeného kolem roku 1318 jako sídlo pánů ze Zlenic. K jeho zániku přispěly poděbradské války v letech 1463–1465.  Znojmo (hrad) Zámek s velice bohatou historií byl původně hradem, který byl po r. 1748 přestavěn. Později zde byla továrna na tabák a kasárna. Roku 1865 se majitelem zámku stává město, které zde zřídilo Jihomoravské muzeum. Tomuto účelu slouží dodnes.  Zruč nad Sázavou (zámek) Za Kaleniců po pol.16. st. přestavěn původní hrad v renesanční zámek. V l.1872–1878 provedena po požáru oprava. Adolf Schebek v l. 1891–1892 přestavěl pseudogoticky. Je trojkřídlý dvoupatrový s třípatrovou věží. Za zámkem zbytek věže původního hradu.  Zubrnice (skanzen) Unikátní soubor roubených, hrázděných a zděných staveb lidové architektury. Interiérové i exteriérové expozice jsou prezentovány v několika objektech. Návsi vévodí barokní studna z roku 1695.  Zubštejn (hrad) Zřícenina hradu. Pův. jménem Lapis = Kámen, přip. v predik. Atluše a Jimrama z Kamene r. 1344. R. 1358 již jako Zubrštejna maj. markr. Jan Jindřich, dále jeho syn Jošt, poté časté stříd. zást. držitelů. Poškozen za husit. válek. R. 1437 již zpustlý.  Zvíkov (hrad) Královský hrad založený ve 13. století, renesančně upraven, od 17. století využíván hospodářsky, na počátku 19. století již zříceninou. Od r. 1840 postupně zrekonstruován z podnětu Schwarzenbergů.  Žampach (zřícenina hradu) Zřícenina hradu. Zal. r. 1300, brzy připadl Janovi Lucemburskému a byl zast. pánům z Lipé. Po r. 1347 páni ze Smojna. R. 1355 dobyt pro loupežnictví (Jan Pancíř ze Smojna) vojsky Karla IV. V l. 1367–1574 v maj. Žampachů z Potštejna. R. 1540 zpustlý.  Žďár nad Sázavou (zámek) Zámek přestavěný z gotického cisterciáckého kláštera, založeného r. 1212 Bočkem z Kunštátu. 16. 7. 1784 vyhořel a byl zrušen. O dva roky později byl upraven v zámek. Dnes je v něm umístěno muzeum knihy a stavitele G. Santiniho.  Žebrák (hrad) Zřícenina hradu založeného pány Zajíci z rodu Buziců ve 2. pol. 13. st. Od r. 1336 se stal majetkem Lucemburků. Největší přeměny nastaly za vlády Václava IV. V r. 1532 hrad vyhořel. Od té doby pustl.  Žichovice (zámek) Renesanční zámek byl přestavěn ze starší tvrze kolem roku 1603 Janem Libštejnským z Kolovrat. Roku 1680 byla postavena zámecká kaple. Dnes je zámek po renovaci a jsou zde byty.  Žirovnice (zámek) Prvním známým majitelem byl v r. 1345 Oldřich z Hradce. V l. 1485–1494 hrad V. Vencelík z Vrchovišť přestavěl přibližně do dnešní podoby. V r. 1645 byl obsazen Švédy a poškozen. V r. 1964 vyhořel, obnova začala v r. 1974, skončila v r.1992.  Žleby (zámek) Původně hrad ze 13. st. Poničen husity. V renesanci přestavěn na zámek. J. A. Auersperg jej po r. 1754 přestavil barokně. Za Vincenze Karla z Auersperga v 19. stol byl upraven do dnešní podoby idealizovaného středověkéh...  Žumberk (tvrz) Pozdně gotická tvrz. Na poč. 17. st. renesančně přestavěna a opevněna. Prostá čtyřkřídlá jednopatrová budova s pavlačemi. Na fasádách zbytky renesančních sgrafit. Ojedinělý areál doplňuje přehledná expozice malovaného nábytku v tvrzi.
|
Inzerce |
