Bylo nebylo roku dvoutisícého čtrnáctého, za čtvero řekami, třemi něčemi, dvěma humny, v jedné krčmě se několik jinochů potkalo. Pivo proudem teklo, džbány medoviny se plnými doušky hltaly, až do pozdních večerních hodin hodovali a nad ránem nápad dostali, že by skupinu šermu spolu založili, však po procitnutí si ničeho nepamatovali.

Až o pár zim déle, roku dvoutisícého sedmnáctého, kdy v krčme znovu pivo proudem teklo, zvesela hodovalo, jinochům náhle svitlo že skupinu založiti chtěli. A rána druhého myšlenku stále měli, a tak znovu poseděli. Však už nehodovali, či jásali, ale skupinu vskutku dohromady dali.

Do spolku svého následně šermíře z okolí přibrali. Dohodli se, že sličné dámy svým šarmem zaujmou, ctěné pány svým šermířským umem překvapí a děti žertem pobaví. A jak dohodli se, stalo se.

Skupina se mnoha bitev již zúčastnila, či svým vystoupením mnoho rodin pobavila a na silnější nepřátele si katapult postavila.